Česká ekonomika zpomaluje (Analýzy makroindikátorů)

Po
mezikvártálním růstu o 0,4 % ve třetím čtvrtletí česká ekonomika zvolnila na
0,2 %.
V meziročním srovnání to znamenalo zpomalení na
1,7 % z předchozích 2,5 %. Podle zprávy statistického úřadu se dařilo odvětví
služeb a stavebnictví. Zpracovatelský průmysl ale k růstu přidané hodnoty již
nepřispíval, což vzhledem k datům přicházejícím z této oblasti není překvapivé.
Zpomalování ekonomiky naznačuje i vývoj zaměstnanosti, která se ve srovnání s
předchozím čtvrtletím snížila o 0,3 %. Detailní strukturu růstu zatím neznáme.
Ta bude zveřejněna až začátkem března. Česká národní banka počítala s růstem
HDP o 1,9 %. Dnešní statistika se tak od jejího odhadu zásadně neliší.       

Za celý
loňský rok domácí ekonomika přidala 2,4 %.
Růst byl
tažen především spotřebou domácností a zahraniční poptávkou. Investice rostly
podle statistického úřadu pouze mírně. V letošním roce dynamika HDP ještě více
zpomalí, a to na úroveň 2,0 %. Hlavním tahounem by měla být spotřeba
domácností, jejíž tempo ale bude ve srovnání s loňským rokem nižší. Mzdy již
neporostou tak silně, situace na trhu práce se bude mírně uvolňovat. Trochu
lépe, než v loňském roce, by na tom mohly být investice. Ty firmy v loňském
roce ať už z opatrnostních důvodů či z důvodů rostoucích mzdových nákladů,
značně omezily. Podle našich odhadů činil loni růst investic méně než 1 %. Ani
v letošním roce to nebude zřejmě žádná hitparáda, nad úroveň 1 % bychom se ale
dostat měli. Pomoci by k tomu měl jak pokles rizik vyplývajících z vnějšího
prostředí, tak i nižší tlak na růst mzdových nákladů. Vývoj zahraničního
obchodu naznačuje, že jeho příspěvek k letošnímu růstu HDP bude záporný. Naopak
spotřeba vlády zřejmě ekonomice pomůže.

Spolu s českými daty, byla
zveřejněna i ta regionální.
Regionálním tygrem bylo
opět Maďarsko, kde mezikvartální růst dosáhl 1,0 %. Dopomohla mu k tomu
především oblast služeb, zatímco stavebnictví a průmysl přispěly menším dílem.
V meziročním srovnání dynamika dosáhla 4,5 %. Tu si ale v letošním roce
maďarská ekonomika neudrží. Podle prognózy tamní centrální banky dosáhne růst
HDP 3,7 %, v příštím roce pak 3,5 %. Za zpomalením budou stát především nižší
fixní investice, které v letech 2018 a 2019 rostly v meziročním srovnání o více
než 17 %. Ve srovnání s tržním konsenzem překvapilo i Polsko. Jeho ekonomika v
závěrečném čtvrtletí loňského roku přidala 0,2 %, v meziročním srovnání pak 3,1
%. Podle prognózy centrální banky by hospodářský růst v letošním roce měl dosáhnout
3,6 %. Měl by ho podporovat vládní balíček schválený v roce 2019 (prodloužení
programu pro podporu rodin s dětmi Family 500 plus, nižší daňové zatížení
zaměstnanců či výplata třináctého důchodu). Spotřebu domácností pozitivně
ovlivňuje i utažená situace na trhu práce, zvýšení minimální mzdy a pokračující
růst hrubých mezd (kolem 7 %). Na pozitivní straně překvapila i Slovenská
ekonomika.  

Autor: Jana Steckerová

Zdroj: Kurzy.cz