Jarní balíček evropského semestru 2026 představuje plán pro posílení hospodářské odolnosti a sociální soudržnosti v celé EU

Jarní balíček evropského semestru 2026

Komise dnes přijala jarní balíček evropského semestru 2026. V prostředí poznamenaném geopolitickou nejistotou stanoví balíček politické pokyny pro členské státy se zvláštním zaměřením na posílení konkurenceschopnosti EU, strategické autonomie, jakož i hospodářské a sociální odolnosti a soudržnosti při současném zachování fiskální udržitelnosti.

Rostoucí globální napětí, zvýšená bezpečnostní rizika a výzvy související s klimatem spolu s kolísavými cenami energie a přetrvávajícími tlaky na životní náklady nadále zatěžují evropské hospodářství, což má dopad jak na domácnosti, tak na podniky. V reakci na to poskytuje tento jarní balíček v souladu s Kompasem Unie pro konkurenceschopnost pokyny pro směřování opatření ke klíčovým prioritám EU. Zaměřuje se na uvolnění plného potenciálu jednotného trhu, odstranění rozdílů v inovacích, urychlení dekarbonizace a snížení strategických závislostí při současné podpoře pracovních míst a dovedností, řešení krize v oblasti bydlení a zajištění sociální spravedlnosti a soudržnosti. Evropský semestr rovněž podporuje členské státy při řešení strukturálních problémů, jakož i při udržování makroekonomické stability a zdravých veřejných financí.

Plnění těchto priorit vyžaduje trvalé reformy a investice v celé Unii. V této souvislosti hrají při podpoře reformního úsilí a strategických investic členských států i nadále ústřední úlohu Nástroj pro oživení a odolnost, politika soudržnosti a další nástroje financování EU.

Cílená doporučení členským státům

Cyklus evropského semestru 2026 poskytuje spolehlivý analytický rámec pro určení budoucích politických a investičních potřeb v celé řadě oblastí, včetně oblastí zaměřených na snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů. V této souvislosti zprávy o jednotlivých zemích za rok 2026 analyzují hospodářský a sociální vývoj v každém členském státě a posuzují, do jaké míry provádějí komplexní soubor doporučení pro jednotlivé země přijatých Radou v roce 2025.

Na základě analýzy a klíčových výzev uvedených ve zprávách o jednotlivých zemích Komise navrhuje doporučení pro jednotlivé země na rok 2026 a poskytuje pokyny přizpůsobené jednotlivým členským státům.

V zájmu posílení konkurenceschopnosti EU vyzývá jarní balíček členské státy, aby přijaly politická opatření v těchto oblastech:

Fiskální dohled v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Na jaře 2026 posoudila Komise soulad členských států s fiskálním rámcem EU. Posouzení se vztahuje jak na rok 2025, tak na rok 2026 a zaměřuje se na růst čistých výdajů, případně s přihlédnutím k flexibilitě stanovené vnitrostátní únikovou doložkou pro obranu. Pokud jde o členské státy, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, Komise dnes doporučuje Radě, aby v případě Malty postup při nadměrném schodku zrušila.  V případě Rakouska, Belgie, Finska, Francie, Maďarska, Itálie, Polska, Rumunska a Slovenska, se Komise domnívala, že byla přijata účinná opatření k nápravě nadměrného schodku. V této fázi proto není třeba v rámci postupu při nadměrném schodku podnikat žádné další kroky.

Komise vypracovala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (SFEU) s cílem posoudit soulad s kritériem schodku stanoveným ve Smlouvě pro Bulharsko, Německo, Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko. S ohledem na hodnocení obsažené ve zprávě je zahájení postupu při nadměrném schodku pro Bulharsko v této fázi oprávněné.

U členských států, na které se v současné době nevztahuje postup při nadměrném schodku, Komise posoudila pokrok při provádění střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

U členských států, které v rámci svých střednědobých plánů využívají období fiskální korekce v délce sedmi namísto čtyř let [Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Rakousko, Rumunsko a Finsko], Komise rovněž posoudila provádění klíčových kroků reformních a investičních závazků, o něž se prodloužení opírá, s přihlédnutím k informacím poskytnutým ve výročních zprávách o pokroku. Celkově se Komise domnívá, že všechny dotčené členské státy splnily své závazky uspokojivým způsobem.

Do budoucna mohou členské státy, které přijmou opatření k posílení energetické bezpečnosti Evropy a urychlení přechodu od fosilních paliv, požádat o omezenou fiskální flexibilitu v rámci stávající vnitrostátní únikové doložky pro výdaje na obranu. Na žádost členského státu může být oblast působnosti doložky rozšířena tak, aby zahrnovala opatření přijatá od února 2026, která snižují závislost na dovážených fosilních palivech, a tím posilují bezpečnost a odolnost Evropy. V rámci stávajícího stropu (1,5 % HDP) pro dodatečné výdaje na obranu podle národní únikové doložky se zvláštní roční strop na období 2026–2028 (0,3 % HDP) a kumulativní strop (0,6 % HDP) ve stejném období budou vztahovat konkrétně na opatření v oblasti energetické odolnosti. Důležité je, že tento přístup zajišťuje, aby všechny záruky fiskální udržitelnosti zůstaly plně v platnosti.

Posuzování makroekonomické nerovnováhy

Komise posoudila existenci makroekonomické nerovnováhy u sedmi členských států vybraných k hloubkovým přezkumům ve zprávě mechanismu varování 2026.

V uplynulém roce se zranitelnost v jednotlivých členských státech vyvíjela odlišně a v několika případech se zúžila, přičemž v poslední době vzrostla nejistota. U Řecka, Nizozemska a Švédska se má za to, že se již nepotýkají s nerovnováhou, neboť jejich makroekonomická zranitelnost se v průběhu let snížila. Itálie, Maďarsko a Slovensko se nadále potýkají s nerovnováhou, neboť jejich zranitelnost je i nadále značná. Rumunsko se nadále potýká s nadměrnou nerovnováhou, neboť jeho zranitelnost je i nadále závažná.

Zprávy o dohledu po ukončení programu

Zprávy o dohledu po ukončení programu posuzují hospodářskou, fiskální a finanční situaci členských států, které využily programů finanční pomoci, se zaměřením na jejich schopnost splácet. Tato posouzení týkající se Irska, Řecka, Kypru a Portugalska dospěla k závěru, že všechny čtyři členské státy si zachovávají schopnost splácet svůj dluh.

Vzhledem k tomu, že Španělsko v roce 2025 splatilo více než 75 % finanční pomoci obdržené v rámci programu, jedná se o první kolo zpráv o dohledu po ukončení programu, které již tento členský stát nezahrnuje.

Hlavní směry politik zaměstnanosti a výzvy v oblasti sociální konvergence

Komise navrhuje aktualizované hlavní směry, které stanoví společné priority pro vnitrostátní politiky zaměstnanosti a sociální politiky, aby byly spravedlivější a inkluzivnější. Ty zahrnují nové prvky zaměřené na zlepšení kvality pracovních míst v souladu s plánem pro kvalitní pracovní místa, jakož i investice do lidského kapitálu posílením dovedností a vzdělávání pro konkurenceschopnost a strategickou autonomii. Hlavní směry politik zaměstnanosti rovněž podporují boj EU proti chudobě a sociálnímu vyloučení tím, že upřednostňují kvalitní zaměstnání, což je osvědčená cesta k finanční stabilitě pro lidi v souladu se strategií EU proti chudobě, a přístup k přiměřenému cenově dostupnému a sociálnímu bydlení, čímž plní evropský plán cenově dostupného bydlení.

Při utváření těchto priorit Komise analyzovala výzvy v oblasti zaměstnanosti, dovedností a v sociální oblasti v každém členském státě prostřednictvím rámce sociální konvergence, který je zakotven v revidovaném rámci správy ekonomických záležitostí. Zjištění jsou uvedena ve společné zprávě o zaměstnanosti 2026 s hlubší analýzou z dubna 2026 pro Bulharsko, Řecko, Španělsko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Rumunsko a Finsko.

Další kroky

Euroskupina a Rada Evropské unie budou nyní jednat o dokumentech předložených v jarním balíčku evropského semestru 2026 s cílem potvrdit nabízené pokyny.

Komise se zapojí do konstruktivního dialogu s Evropským parlamentem o obsahu tohoto balíčku, jakož i o každém dalším kroku cyklu evropského semestru.

Pro více informací

Otázky a odpovědi k jarnímu balíčku evropského semestru 2026

Jarní balíček evropského semestru 2026 – dokumenty

Jarní hospodářská prognóza 2026

Evropský semestr 2026: Podzimní balíček

Evropský semestr

Stránky věnované jednotlivým zemím – Hospodářství a finance – Evropská komise

Quote

Konkurenceschopnost Evropy začíná reformou. Modernizací našich ekonomik a odstraněním dlouhodobých překážek mohou členské státy vytvořit fiskální prostor potřebný k investicím do průmyslových odvětví, technologií a dovedností budoucnosti. Větší hospodářská konvergence v celé Evropě je rovněž klíčovou podmínkou hlubšího a účinnějšího jednotného trhu. Čím více se naše ekonomiky sbližují, tím snazší je pro podniky škálovat, investovat a konkurovat přes hranice.

Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii

Tento jarní balíček představuje významný politický posun v evropském semestru: lidský kapitál je klíčovou součástí evropské hospodářské strategie. Poprvé převádíme celounijní doporučení týkající se lidského kapitálu do konkrétních pokynů pro jednotlivé země určených členským státům. To znamená zaměřit se na to, kde každá země musí jednat, aby reformy a investice šly tam, kde na nich nejvíce záleží. Unie, která investuje do dovedností, kvalitních pracovních míst a životní úrovně, je totiž Unií, která dokáže konkurovat, překonávat inovace a odolávat jakýmkoli výzvám.

Roxana Mînzatu, výkonná místopředsedkyně pro sociální práva a dovednosti, kvalitní pracovní místa a připravenost

Tento balíček předkládáme ve chvíli hluboké geopolitické nejistoty a zintenzivňující se celosvětové konkurence. Konkurenceschopnost a fiskální udržitelnost jdou ruku v ruce. Obojí má zásadní význam pro dlouhodobou prosperitu, odolnost a suverenitu Evropy. Dnešní doporučení vytyčují jasnou cestu k dosažení těchto cílů. Cesta vpřed bude vyžadovat společný cíl, odhodlání, přizpůsobivost a trvalé úsilí od nás všech. Komise je plně odhodlána podporovat členské státy na každém kroku.

Valdis Dombrovskis, komisař pro hospodářství a produktivitu, provádění a zjednodušení
Zdroj: Kurzy.cz