Lidé budou letos díky snížení daní utrácet v obchodech více, než se čekalo. To povzbudí maloobchod, ale také inflaci

Tuzemský
maloobchod zaznamenal loni v listopadu druhý nejslabší měsíc roku 2020.
Meziročně se tržby v něm propadly ve stálých cenách o sedm procent.
Výraznější propad maloobchodních tržeb loni nastal už jen v dubnu, kdy
přesáhl deset procent. Jak duben, tak listopad 2020 byly ve svém celku citelně
poznamenány karanténní uzavírkou podstatné části maloobchodu, tudíž razantní
propad není překvapivý.  

Ze
srovnání maloobchodních tržeb v měsících dubnu a listopadu 2020 je patrné,
že lidé v ČR se během podzimní vlny pandemie tolik neuchylovali
k takzvanému spontánnímu lockdownu. Naučili se tedy s pandemickou
situací do jisté míry žít. Takže zatímco v dubnu 2020 došlo meziročně
k 3,9procentnímu poklesu tržeb potravinářského segmentu maloobchodu,
v listopadu 2020 už meziroční pokles tohoto segmentu činil jen 0,2
procenta. Dubnový výsledek byl sice také ovlivněn vyšší srovnávací základnou
dubna roku 2019. Přesto je patrné, že lidé v ČR se už v listopadu
tolik jako v dubnu neobávali sociálního kontaktu při nákupu
potravinářského zboží. Obchody s potravinami zůstaly otevřeny jak
v dubnu, tak listopadu loňského roku.  

S uvedeným
souvisí i listopadový méně razantní nárůst tržeb maloobchodu prostřednictvím
internetu nebo zásilkové služby. Ten byl v dubnu 2020 meziročně bezmála
padesátiprocentní, avšak v listopadu 2020 už činil „jen“ 36,5 procenta.
Lidé v ČR se tedy méně obávali sociálních kontaktů, resp. přivykli riziku
z nich plynoucího, takže se méně než v dubnu uchylovali k nákupu
prostřednictvím e-shopů.  

Za celý
rok 2020 by měl maloobchod celkově poklesnout, a to o 1,5 procenta. V roce
2021 se však vrátí k růstu ve výši přibližně jednoho procenta. Maloobchodu
pomůže také daňový balíček prosazený koncem roku 2020. Jeho součástí je snížení
daně ze mzdy ze zhruba dvaceti na patnáct procent a navýšení základní slevy na
poplatníka. Oboje nechá lidem v ČR více peněz v peněžence, přičemž ti
podstatnou část těchto peněz vydají za spotřebu, čímž podpoří právě maloobchod,
ale také spotřebitelskou inflaci.  

Česká
národní banka letos v druhé polovině roku může přistoupit k jednomu
zvýšení své základní úrokové sazby, pokud nakonec budou inflační tlaky až
příliš silné. Tento scénář má rostoucí pravděpodobnost, avšak stále výrazně
menší než padesátiprocentní. Pokud se naše i světová ekonomika budou úspěšně
zotavovat z koronavirové krize a pokud bude uspokojivě účinkovat vakcinace
a očkování obyvatelstva u nás i v zahraničí, inflační tlaky v ČR
zesílí a pravděpodobnost zvýšení sazeb ČNB se dále zvýší.  

V samotném
prosinci loňského roku, za nějž dnes ČSÚ data zveřejnil taktéž, byla inflace
z celoročního pohledu citelně podprůměrná, když vykázala úroveň pouze 2,3
procenta, tedy nejnižší od roku 2018. Takové úrovně by měla dosáhnout
v průměru také za celý rok letošní. Dochází tedy ke zpomalení tempa
inflace, která se navrátila do tolerančního pásma cílování České národní banky.
Daňový balíček však způsobí, že maloobchod a inflace nakonec letos vykáží
výraznější tempo růstu, než se čekalo.   

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická
rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity BankZdroj: Kurzy.cz