Nejen víkendová vyjasněná obloha nabídne pozorování ISS. Mezinárodní vesmírná stanice také v týdnu oslaví výročí

Současný příchod jarního počasí výrazněji láká k pobytu
na čerstvém vzduchu. Že je stále březen, však rychle připomene západ slunce,
kdy rtuť teploměrů rychle zamíří směrem k nule. Každopádně počasí zatím
nabízí minimum oblačnosti, což umožňuje při pohledu na oblohu v noci pozorovat
hvězdy. A nejen ty, když lze často spatřit celou řadu satelitů a v těchto dnech
také ISS. Tedy Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station),
která ve středu oslaví zajímavé číselné výročí. Na orbitu totiž bude již 8888
dnů. První díl stanice, modul Zarja, byl na oběžnou dráhu totiž vynesen před
takřka čtvrt stoletím 20. listopadu 1998. Tehdy po následujících necelých 2
letech započala další významná etapa, když stanici začala trvale obývat
posádka. V posledních letech obvykle s 6 členy, v současnosti pobývá
na stanici osob dokonce 7.

ISS rychlostí 7 700 m/s ve výšce obvykle přes 400 kilometrů
obkrouží za každou zhruba hodinu a půl jedenkrát naši planetu. Vzhledem k
trajektorii se relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud
je slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji právě snadno spatřit pouhým okem.
Mnohdy patří k nejasnějším „hvězdám“. Zmínit však rovnou možno, že spatřit
lze v podvečer na západě také Jupiter a Venuši, když právě posledně
zmiňovaná bývá často nejvýraznější pozorovanou planetou. A od západu téměř nad
hlavou lze pak nalézt načervenalý Mars.

Zpět ale k ISS, která by za příznivého počasí měla být
vidět každý večer až do 26. března. Naskýtá se tak možnost například vedle večerníčku
umožnit dětem před spaním zamávat i astronautům ve vesmíru. Časy pozorování jsou
totiž velmi příhodné, v rozmezí od zhruba 18:30 až do 21:30 hodin. Jak
dále plyne z níže uvedeného přehledu, ve většině dnů lze večer přelet
pozorovat i dvakrát.

V tabulce jsou podrobnosti o přeletech ISS vypočteny
agenturou NASA pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k
osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe
místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz
určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání
poupravit směr či stupně. Jak také přibližujeme níže, nalézt ISS na obloze
nicméně není v daný čas žádná velká složitost…

Princip pozorování

^{Zdroj: NASA}

Jak rozpoznat ISS

Kolos s názvem ISS, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat
k fotbalovému hřišti, lze na noční obloze spatřit jako pohybující se „hvězdu“.
ISS bychom si například neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich
poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu
slunečních paprsků od jejich solárních panelů.

Na orbitu se pohybuje již nesčetné množství různých družic.
Řadu z nich lze často spatřit pouhým okem, nejviditelnější svou jasností však
zůstává zmiňovaná ISS. Jasnější je na noční obloze pouze Měsíc, Venuše a občas
Jupiter. ISS má za příznivých podmínek právě podobnou tzv. magnitudu jako
Jupiter v období jeho největší jasnosti. ISS by největší jasnost (svítivost)
měla předvést příští neděli 26. března, kdy magnituda dosáhne -3,9. Naopak díky
magnitudě „jen“ -1,3 bude nejméně zářit zítra při svém druhém viditelném
přeletu.

Zdroj: Kurzy.cz