Česko jako evropská velmoc v oblasti investic do dopravní infrastruktury
Pro mnohé čtenáře to bude nepochybně překvapením, nicméně na tomto místě je nutné konstatovat, že v posledním čtvrtstoletí je v rámci EU zemí s nejvyšším podílem veřejných investic do dopravní infrastruktury vůči svému HDP (1,77 % HDP) právě Česko, a to těsně před Chorvatskem (1,76 % HDP) a Polskem (1,64 % HDP). Naopak Dánsko (0,58 % HDP), Belgie (0,65 % HDP), Itálie (0,75 % HDP), Francie (0,79 % HDP) a Německo (0,79 % HDP) jsou země, které v průměru vynakládaly vzhledem k velikosti svých ekonomik na investice v oblasti dopravní infrastruktury nejméně. [1] Jak ukazuje graf 10, skutečně nejde o jednorázovou či nahodilou výchylku, ale o dlouhodobý a systematický trend, který si zaslouží krátký komentář.
Přestože je v české společnosti široce sdílený pocit z celkové kvantitativní nedostatečnosti dopravní sítě, dle statistických dat se zdá, že Česko spíše trpí problémem „kvantita versus kvalita“. Česká republika má z historických důvodů nejhustší železniční síť v EU vůbec (cca 123 metrů tratí na každý km2) a zároveň patří s 1,7 km silnic na každý km2 také mezi osm zemí EU s nejhustší sítí silnic všech typů. [3] Takováto kombinace je v evropském kontextu unikátní a snese srovnání s nejvyspělejšími zeměmi podobného počtu obyvatel, jakými jsou například Belgie či Švýcarsko. Tato mimořádnost dobře vynikne například při srovnání se sousedním vyspělým Německem, které má oproti českým cca 130 tisícům kilometrů silnic pouhých cca 230 tisíc kilometrů, ovšem ve zcela odlišné struktuře, když skoro desetinásobně více komunikací pro motorová vozidla má v Německu oproti Česku charakter dálnic, a nikoli silnic nižších tříd. Díky své geografické poloze, historické vyspělosti a také díky velké míře decentralizace je Česko zemí, která i přes velké absolutní náklady na dopravní infrastrukturu velkou část investuje do zděděných a často méně využívaných tratí a silnic, jejichž hustota je přitom značná. Jejich prostá obnova je přitom mimořádně investičně náročná a konzumuje prostředky, které by v jiných zemích byly investovány do rozšiřování a zvětšování silnic, dálnic a železnic.
Tento fakt je navíc zesilován skutečností, že Česko je též v evropském kontextu zcela unikátní množstvím veřejných prostředků, které vydává na tzv. dopravní obslužnost či dostupnost. To znamená, že vynakládá významně vysoké objemy veřejných peněz na veřejnou městkou a místní dopravu, na regionální dopravu ve všech podobách a na ekonomické stimuly, které incentivizují maximální využívání silniční a železniční sítě ve své stávající hustotě (slevy pro určité věkové skupiny, dotace dopravcům na úrovní místních vlád apod.) a disincentivizují vyřazování dopravních spojení méně využívaných. Tyto ekonomické stimuly pak vedou k tomu, že jsou amortizovány tratě i silnice ve své celé šíři a běžný obyvatel České republiky pak může mít možná i oprávněný dojem, že dopravní síť se neposunuje s rostoucím bohatnutím na vyšší kvalitativní úroveň, ale spíše je permanentně opravována a rekonstruována ve své stávající kvantitě a následně znovu v této kvantitě i opotřebovávána. To vše je pak zesíleno zmíněnou geografickou polohou, která díky bohatnutí (a tudíž větší poptávce po nákladní i osobní dopravě) v okolních zemích, vede ke kontinuálnímu nárůstu dopravy nejen z důvodu domácích, ale i z důvodů vnějších. 
Pro kvantifikaci veřejných výdajů na zajištění dopravní obslužnosti se jako nejvhodnější jeví položka D.3 (Dotace) v rámci funkčního třídění vládních výdajů COFOG 04.5 – Doprava (Graf 11). Tato transakce v metodice národního účetnictví standardně zachycuje běžné neinvestiční transfery vládních institucí tržním producentům na úhradu prokazatelné ztráty či kompenzace slev. Při mezinárodním srovnání je však nutné k těmto datům přistupovat s obezřetností, neboť vykazování položky D.3 vykazuje strukturální limity srovnatelnosti. Aby byl výdaj vykázán jako dotace (D.3), musí směřovat tržnímu producentovi (50 % tržeb získává na trhu). Pokud je však majoritní dopravce v dané zemi (např. národní železnice či městský dopravní podnik) na základě tržního testu zařazen do sektoru vládních institucí (S.13), finanční toky na jeho provoz se v datech neprojeví jako dotace (D.3).
Z tohoto důvodu někdy nelze rozdíl v hodnotách D.3 mezi jednotlivými státy interpretovat čistě jako rozdíl v reálném objemu financování dopravní obslužnosti. S cílem eliminovat výše popsaná metodická zkreslení byl uplatněn
i agregovanější analytický přístup. Jako výsledná nejvhodnější proxy proměnná pro celkové neinvestiční (provozní) výdaje vlád v dopravě byla zvolena hodnota celkových veřejných výdajů v odvětví Doprava, od které byly
odečteny investiční výdaje v tomtéž odvětví. Srovnání již není citlivé na to, zda daný stát provozuje veřejnou
dopravu prostřednictvím netržních subjektů, nebo služby nakupuje na trhu. Graf 12 tak představuje robustní a
mezinárodně plně srovnatelný ukazatel, který věrně reflektuje reálnou finanční náročnost běžných (neinvestičních) dopravních výdajů a výdajů na zajištění dopravní obslužnosti v dotčených státech.
[1] Za investice do dopravní infrastruktury považujeme ukazatel: tvorba hrubého fixního kapitálu v sekci G 04.5 – Transport v rámci tzv. funkčního členění veřejných výdajů (COFOG). Výsledné hodnoty jsou aritmetickým průměrem let 2001–2024. Stejně tak je zprůměrován i HDP na hlavu (v paritě kupní síly) jakožto ukazatel ekonomické vyspělosti země.
[2] Purchasing Power Standard, tedy parita kupní síly. Jde o přepočet, ve kterém se eliminuje vliv rozdílnosti cenových hladin v porovnávaných zemích.
[3] Data převzata z Eurostatu (2025) a European Union Road Federation (2025)
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Činnost Národní rozpočtové rady zároveň přispívá k udržitelnosti veřejných financí České republiky a snižuje riziko nadměrného zadlužování státu. Členy Národní rozpočtové rady jsou Mojmír Hampl (předseda), Jan Pavel a Petr Musil.
Více informací na: www.rozpoctovarada.cz
Zdroj: Kurzy.cz