Je to jasné! Vymývání špatným Ruskem začalo už v roce 2016! 
16. 11. 2022 Společnost„Největší zástupná armáda, jakou kdy americké impérium mělo. Co jiného to je?“ Takto reaguje spisovatel a publicista Mathias Bröckers v rozhovoru, který s ním pro pro NachDenkseiten vedl Marcus Klöckner. Na otázku, zda vidí na Ukrajině zástupnou válku a poznamenává: „Kdyby to byly „jen“ krvavé sousedské spory, už by to dávno skončilo, resp. by se to takto nezvrhlo.“ Bröckers, který nedávno vydal knihu „O konci unipolárního světa – proč jsem proti válce, ale stále rozumím Putinovi“, hodnotí válku na Ukrajině v rozhovoru a říká: „Kubánská krize 2.0 je v chodu.“ Zajímavý rozhovor, ve kterém je zmiňováno např. dlouholeté vymývání mozků špatným Ruskem najdete na stránkách Nachdenkseiten. Kdy vlastně začala válka na Ukrajině? Marcus Klöckner: „Pro mnohé začíná válka na Ukrajině 24. února letošního roku. Ale je to opravdu začátek války?“ Matthias Bröckers: „Válka na Ukrajině začala před osmi lety, po násilném, nezákonném svržení vlády v Kyjevě, kterou velká část obyvatelstva na východě a na Krymu nechtěla uznat a vyhlásila svou autonomii. Konflikt poté přerostl v ozbrojenou občanskou válku, která i přes dohody o příměří a mírovém sjednocení (Minsk 1 a 2) dodnes neskončila. Televizní komik Volodymyr Zelenskyj, který byl v roce 2019 zvolen prezidentem s předvolebním slibem dosáhnout míru, poté otočil o 180 stupňů a v březnu 2021 vydal dekret o vojenském znovudobytí Krymu a oblasti Donbas. Namísto mírových jednání byly jednotky přezbrojeny a vycvičeny instruktory NATO a vůdci rasistických brigád Azov byli Zelenským vyznamenáni jako »hrdinové Ukrajiny«. V prosinci dalo Rusko Spojeným státům ultimátum, ve kterém vyzvalo k jednání o ukončení bojů, které si do té doby vyžádaly více než 10 000 civilních obětí, a k řešení ruských bezpečnostních obav ohledně členství Ukrajiny v NATO. Ale místo rozhovorů s Ruskem byla zahájena ofenzíva proti „lidovým republikám“ a prostřednictvím západních PR strojů se šířily zvěsti o ruské invazi. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaregistrovala, že počet útoků na frontových liniích od začátku února masivně vzrostl – z tuctu „porušení příměří“ v předchozích měsících na více než 1000 za den. Jen ten, kdo tuto historii ignoruje, může uvěřit, že válka na Ukrajině začala teprve ruskou invazí 24. února.“ MK: “V mnoha médiích se zdá, že je jen jedna pravda: Rusko zahájilo útočnou válku, která porušuje mezinárodní právo. Proto je Rusko agresorem a Západ, tedy „ti dobří“, musí Ukrajině pomoci. Co si myslíte o tomto mediálním vyprávění?“ MB: „Vzhledem k nepřetržité palbě v oblasti Donbasu neviděl Putin jinou možnost, než podepsat uznání „Lidových republik“ Doněck a Luhansk, které ruský parlament dlouho požadoval a schválil – a vyhovět jejich žádosti o vojenskou pomoc. Od šílenství po krvežíznivost – každý rád obviňuje ruského prezidenta za všechna zla světa, ale téměř jistě je to pečlivý byrokrat a formalista v mezinárodním právu. Žádná „vojenská operace“ bez oficiálního uznání, bez formální žádosti o vojenskou pomoc. V tomto ohledu je Rusko – na rozdíl od USA a NATO v jejich nezákonném bombardování Jugoslávie, které bylo prodáváno pod heslem „Odpovědnost chránit“ – podle mezinárodního práva alespoň formálně méně vinno než Západ. I když západní think-tanky, německá ministryně zahraničí, která pochází „z lidských práv“, a zprávy veřejnoprávní TV „Tagesschau“ přirozeně vidí věci jinak. Vždycky jsme ti dobří. Každý, kdo nemluví o ruské „vojenské operaci“ jako o „agresivní válce“, nepoužívá žádná válečná adjektiva („brutální“, „krutý“) a nedá zcela jasně najevo, že v tomto konfliktu je jen jeden záporák, je spoluvinen „kremelskou propagandou“. To ale funguje jen tehdy, když ignorujeme předchozí historii, protože žádná jiná vojenská aliance nevedla v posledních desetiletích více „agresivních válek“ než NATO, které má na svědomí miliony obětí (Afghánistán, Irák, Libye, Sýrie). Ospravedlňování útoku a nebo realita faktů? MK: „Po těchto výrocích, vás někteří pravděpodobně obviní z ospravedlňování ruského útoku.“ MB: „Tímto odkazem nechci ospravedlňovat ruskou invazi, ale zasadit ji do globálního, geopolitického kontextu, ve kterém probíhá a ve kterém jsou USA a NATO vlastně těmi posledními, kdo si mohou stěžovat na agresivní vojenské operace a narušení mezinárodního práva. Činí tak bez rozpaků, protože nepsaný článek 1 jejich „mezinárodního řádu založeného na pravidlech“ stále obsahuje klasické „Quod licet Jovi non licet bovi“ (Pozn. redakce: Co je dovoleno bohovi, není v žádném případě dovoleno volovi). Pouze proto, že je vlastní agresivita důsledně skryta a konflikt je prezentován bez kontextu, lze obvinit jediného agresora. Ve skutečnosti má tato válka dlouhou historii, která sahá ještě dále než k puči na Majdanu v roce 2014 a „Západ“ se tam také výrazně podílel…“ MK: „Jak vypadá „historie pravěku“ této války? Jakou roli hraje CIA?“V knize „My jsme ti dobří“ (2014) a rozšířeném novém vydání „VŽDY jsme ti dobří (2019) jsme si s Paulem Schreyerem posvítili i na tento příběh, který začal tím, že Západ ponechal ukrajinského SS-Sturmbannführera Stepana Banderu na konci války v klidu a nadále podporoval jeho nacistické milice. Když už to nebylo možné, poskytla mu německá tajní služba spolu s CIA úkryt pod jménem „Popel“ v Mnichově, odkud organizoval teroristické útoky v Československu a na západní Ukrajině – dokud nebyl v roce 1959 vypátrán KGB a otráven cyankali. Jak jsme ukázali v naší knize, CIA (Central Intelligence Agency) budovala na Ukrajině od 50. let ultranacionalistickou ideologii s cílem destabilizovat Sovětský svaz, což padlo obzvláště na západní Ukrajině – před první světovou válkou rakousko-uherské oblasti – na úrodnou půdu. To přispělo k tomu, že v bývalé sovětské republice Ukrajina, která je od roku 1991 nezávislá, nemohl vzniknout žádný národní narativ, žádná společná ukrajinská identita. Ta každopádně těžko může růst, pokud se část populace cítí jako oběť (sovětského komunismu, »Rusů«) a druhá část jako vítěz (nad fašismem a »nacisty«). Tento vnitřní konflikt v zemi byl záměrně podněcován a využíván Západem a poté eskaloval poté, co Majdan vyústil v násilnou občanskou válku, která dodnes neskončila.“ MK: „V německých médiích se téměř nikdy nevyskytuje termín „zástupná válka“. Vidíte proxy válku?“ MB: „Co jiného mám vidět? Pokud by šlo „jen“ o krvavé sousedské spory, už by to dávno skončilo nebo se to takhle nezvrhlo. Ale ani USA, ani EU v jejím vleku neměly žádný zájem na mírovém urovnání, „minská“ jednání byla jen o málo víc než show, byla použita jako odklad, jak […]
