Piráti jsou novodobou hrozbou českého národa

Ve vrcholící volební kampani se mnoho lidí upírá ke koalici PiSTAN, tedy Pirátské strany a Starostů a nezávislých. Pod černou vlajkou liberální strany, jak se Piráti sami rádi označují, se však skrývá barva rudá. Vede k tomu spoustu vodítek, které je potřeba chápat i v historických souvislostech.

Piráti z celého světa spojte se

Pirátské hnutí vzniklo v první dekádě tohoto století ve Švédsku a vzápětí se díky internetu rozběhlo po celém světě. Hlavními cíly bylo zejména zrušení autorských práv, posílení soukromí nejen na internetu a nebo třeba transparentnost státní správy. Neotřelé názory povětšinou mladé generace nesly první úspěchy i účast v nejednom národním parlamentu a později i europarlamentu. Působí ve většině vyspělého světa a nutno podotknout bez reálné zkušeností s komunistickým režimem. Vycházejí z politických tradic tamních zemí a společný cíl se ve vyspělém západním světě dá nazvat “sociálně spravedlivá společnost”.

Obecně jsou pirátské strany označovány za středolevicové či sociálně liberální. Odklony od tohoto označení se odvíjejí nejen na národních úrovních, ale i podle aktuálního programu té či oné národní pirátské strany. Ve světě je obecně pirátské hnutí spíše na ústupu. Zajímavé nápady hnutí přebraly jiné strany a nebo tradiční strany. Někde se piráti odklonili příliš doleva, podporují  anarchistické názory a eko témata, což je pro spoustu voličů v západních zemí nepřijatelné.

Jak vlastně vzniká taková revolta mladých?

Není žádným tajemstvím, že už v dobách francouzské revoluce byli v ohnisku dění studenti, coby vzdělanější část revoltujících. Studentské spolky organizovaly vlastenecké akce už v roce 1817 ve Wartburgu (Německo). Obdobně tomu bylo v carském Rusku u “děkabristů”, aktérů revolty mladých důstojníků a šlechticů v roce 1825. V 60. letech minulého století v době kulturní revoluce v Číně mladí komunisté doslova terorizovali okolí. V USA vzniká hnutí hippies, mladá generace vedená F. Castrem zavedla komunistický režim na Kubě. Čeští studenti aktivně vystupují proti sovětské okupaci v r. 1968, později proti režimu v roce 1989. A to je jen velmi malá část příkladů.

Na těchto případech je vidět, že mladí (zejména studenti) byli vždy progresivní hnací silou při změnách ve společnosti, z části kvůli dobrému vzdělání, které obecně podněcuje k přemýšlení. Doba se však mění.

Česká pirátská stopa

Je naprosto v pořádku, že i v ČR vzniklo alternativní hnutí Pirátů pro moderní pojetí sociálně spravedlivé společnosti. Sociální témata jsou tradičně doménou ČSSD a KSČM, tudíž z tohoto pohledu by Piráti neměli mít příliš silnou základnu. ČSSD i KSČM mají přitom velmi silný sociální program a v mnoha ohledech podobný právě s Piráty (totožnost programu přiznal sám předseda I. Bartoš). Ale pro spoustu lidí je ČSSD nevolitelná kvůli dřívější opoziční smlouvě s ODS a nebo společné vládě s ANO. Spojení s totalitním režimem je důvodem, proč mladší generace vyhledávající volební sliby sociální jistoty odmítá KSČM. 

Nezbývá tedy nic jiného, a je to logická volba pro tuto skupinu voličů, že si voliči nakonec vyberou komunistický nebo sociálně-demokratický program zabalený do moderního hávu Pirátů. Když se k tomu přidají progresivní myšlenky typu – legalizace konopí, multikulturní svět, polygamie, ekologická témata a kultivovaní mladí lídři – není divu, že Piráti bodují jak u mladých, tak i starších.

Jaká je tedy výchozí voličská základna Pirátů

Lidé narození v osmdesátých letech a později, tedy zřejmě většinová voličská základna Pirátů, si neuvědomují a nebo možná nechtějí uvědomit základní fakta, která platí pro většinu z nich. Vyrůstali v době rozkvětu ČR a nebyli nijak omezováni ve škole ani zaměstnání. Dokonce byli ušetřeni politických maškarád typu opoziční smlouvy v devadesátých letech minulého století. Nepamatují si období s poloprázdnými regály v obchodech, uhelné prázdniny nebo exotické ovoce jen o vánocích. Znají pouze konzumní způsob života. Jejich rodiče jim ve snaze dát snadnější život, než zažili sami, často ušlapali cestičku. Dřívější povinná vojenská služba alespoň v minimální rozsahu dokázala formovat základy povinností, pořádku a úcty k nadřízeným autoritám. Školy dříve pevně určující základní trendy výchovy, nemají už takovou podporu v rodičích.

Dříve si byli lidé v podstatě rovni, až na špičky okresních či vládních struktur. V současnosti se zvětšují rozdíly v majetkových poměrech mezi jednotlivými vrstvami lidí ve společnosti. Do toho prosakují různé politické skandály, hospodářská kriminalita politických špiček, doslova obohacování se na úkor druhých, soudy neměří stejným metrem všem a standardem se stává klientismus a protekce. Nově přibývají třeba problémy s dostupností bydlení. Takto formovaná mladá generace si může vybrat prakticky dvě možnosti. Něco s tím udělat, snažit se svůj život změnit osamostatněním, cíleně pracovat na povýšení v práci, začít podnikat apod. Nebo nedělat nic a čekat, že to někdo udělá za ně, tak jak to za ně dělali a často stále dělají jejich rodiče. A to je důvod, proč své zraky upírají k politickým subjektům, která jsou v jejich očích schopné zabezpečit jejich priority.

Logickým výběrem jsou tedy Piráti – příbuzní věkem a hrající na notu sociální spravedlivé společnosti. Ale tím důkazy o pozici Pirátů v politickém spektru hodně nalevo zdaleka nekončí, což snadno pochopíte v dalším článku. (jkuc dle dostupných zdrojů)