Volební podvod dokonán!
Říjnové volby do poslanecké sněmovny ukázaly poměry panující v rozpolcené společnosti. Volební podvod na voliče v podobě slepenců nesourodých koalic však zabral.
Hlavní úkol odstavit Andreje Babiše od výkonné moci se podařil. Zde asi nebude sporu o tom, že se kolem dosluhujícího premiéra ČR vytvořila velmi problematická aura, která má své pozadí nejen v čerpání dotací pro Agrofert, který dočasně umístil v souladu s požadavky EU a podle českých zákonů do svěřenských fondů., ale i stále četnějšímu prosakování dalších kauz. Bohužel kauz, které se opět točí kolem zneužívání svěřených pravomocí s cílem se nezákonně obohatit. a nebo krýt pochybení jiných. Zde patří např. Faltýnkův deníček, kauza Stoka, otrávená Bečva, e-shop na dálniční známky, zajišťovací příkazy finanční správy a další případy.
Honba za mocí
Aktuálně už je jasné, že budoucím premiérem by měl být Petr Fiala (ODS), který se považuje za vítěze těchto voleb. Přestože jako samostatná politická strana má absolutně nejvyšší počet poslanců ANO Andreje Babiše. Celkem pochopitelné je i to, že jestliže se dřívější vládní strany jako ODS, TOP 09 a KDU-ČSL nepodíleli na rozhodování o důležitých otázkách fungování státní správy. , logicky u nich došlo k odstřižení od penězovodů spojených s tímto podílem na moci. Nejedná se přitom nutně jednat o šedou ekonomiku nebo dokonce nezákonné vyvádění prostředků ze státního rozpočtu nebo rozpočtů samospráv. Ale je tím třeba tzv. porcování medvěda, kdy jsou v položkách státního rozpočtu přímo alokovány prostředky na různé projekty a popravdě zde už často spojené s konkrétními zájmovými skupinami. Nebo obvyklé „stavění pomníků“ v podobě podpory výstavby (ne)užitečných objektů typu golfových hřišť pod záštitou pana POSLANCE.
Jestliže se totiž významná politická strana dlouhé roky nepodílí na takto snadno zapamatovatelné prezentaci svým voličům, je potřeba většího úsilí přesvědčit své i nerozhodnuté voliče ke změně politického uspořádání.
První podvod na voličích
Zákonem povoleným volebním dopingem je tvorba koalic. Andrej Babiš měl bohužel pravdu, když jako jediný důvod vytvoření koalic SPOLU a PiSTAN pojmenoval jako kampaň „antibabiš“. U středové strany STAN a levicově orientovaných Pirátů se dají najít společné průsečíky volebních programů. Neomarxističtí Piráti potřebovali na svoji stranu získat partnera, který jim pomůže zvýšit důvěryhodnost. STAN na hranici možností se vlastními silami dostat do parlamentu byl ideální partner, ale jak se později ukázalo dosti zákeřný. Piráti nemohli koketovat s výrazně pravicovými stranami ODS nebo TOP 09. KDU-ČSL má přece jen blíž k ODS než ke STAN, který vznikl z velké části právě z odpadlíků stran sdružených v nové koalici SPOLU.
Voliči těchto stran pak stáli před nelehkým úkolem, jestli zatnout zuby a v tradiční baště KDU-ČSL na Moravě hodit hlas svému kandidátovi a zároveň tím podpořit TOP 09, jinak volenou v podstatě pouze pražskou kavárnou. Samozřejmě to platí i naopak a v dalších kombinacích. Ortodoxní voliči jednotlivých stran se tedy právem cítili podvedeni.
Druhý podvod na voličích
Dalším problémem se ukázalo „kroužkování“ kandidátů. Zatímco zkušenější voliči STAN pochopili, že tudy vede cesta podpořit a posunout v konečném sčítání své oblíbence z nevolitelných pozic nahoru, voliči Pirátů toto podcenili. Zde se zřejmě projevila nezkušenost jak samotných lídrů pirátského hnutí, tak jejich voličů. Nepřehlédnutelný Ivan Bartoš těsně po sčítání hlasů jen těžce skrýval zklamání, když v konečném sčítání budou mít Piráti a navíc jako jediní zástupci levicových názorů z původních 22 poslanců pouhé 4. Vít Rakušan tak docílil nemožného. Z nevolitelné strany s neurčitým programem se po zádech pirátských voličů vyšplhal až k neuvěřitelnému číslu 31 poslanců. Obdobně lze vnímat volební úspěch TOP 09 a KDU-ČSL, kterým spojenectví s ODS vyneslo z původních 6 hnedle 13, resp. z 10 na 19 poslanců. TOP 09 a KDU-ČSL se jako samostatné strany na hranici účasti v parlamentu v podstatě vynesl do vlády úspěch ODS:
Naprosto oprávněně tuto bizarní situaci musí cítit voliči Pirátů jako volební podvod a ostatně již se vyjádřili a někteří chtěli „hlavu“ Ivana Bartoše.
Třetí podvod na voličích
Vítěze voleb SPOLU čeká složité období. U jednacího stolu bude sedět hned 5 různých stran s různými volebními programy. Jestliže voliči četli volební programy SPOLU i PiSTAN, mohli se často dočíst pouze velmi neurčitých programových bodů, které často zavánějí tolik kritizovaným populismem ANO nebo SPD. Zároveň se jednotlivé programové body dají vykládat různě. Už tak otupělé programy se musí sloučit v jeden společný vládní program. Původní konzervativní pravicové názory ODS na fungování EU se pak musí kombinovat z opačným názory u TOP 09, STAN nebo Pirátů. A nejsou to jenom tyto nejvíce do očí bijící programové body. Je zde otázka zvyšování daní, omezování a vlastní fungování státní správy, větší koncentrace moci do rukou státu oproti názorům na omezení státního vlivu.
Různé napojené zájmové skupiny a voliči nebo příznivci vítězných stran tak bezpochyby cítí podvod taky. Na druhou stranu jsou určitě spokojeni se splněním cíle „antibabiš“.
Čtvrtý podvod na voličích
Další bizarností říjnových voleb je pak náhled na skutečnou podporu vítězných stran z pohledu celkového počtu voličů. Demokracie zde již hodně pokulhává, pokud zájmy obyvatel Česka mají navenek hájit dvě koalice, které mají pouhou 28,2% podporu voličů! Z toho pohledu je nutno konstatovat, že daleko více a to 37,2% voličů svými hlasy vyjádřilo vůli, aby je koalice SPOLU a PiSTAN vůbec nezastupovaly! Dokonce i mandát současného a ze strany vládních koalic nechtěného prezidenta Miloše Zemana je v těchto číslech daleko silnější. V roce 2018 získal v absolutních číslech podporu 34,1% voličů.
Voliči neúspěšných stran jistě cítí pachuť prohry daleko silněji, jestliže má ČR navenek zastupovat slabá vláda nechtěných koalic a rozhodovat o osudu dalšího směřování ČR. Náš národ je bohužel značně rozpolcen a hodně by asi pomohla uzákonění referenda v nejdůležitějších otázkách.
Úloha malých a nevolitelných stran při tomto volebním podvodu
Velmi nešťastnou úlohu sehráli voliči stran, které se do parlamentu nedostaly. Celkem tak propadl neuvěřitelný více než jeden milión hlasů. Spousty voličů naletělo třeba neurvalé anticovid rétorice Lubomíra Volného. Tomu však zřejmě šlo pouze o pokoření pověstné hranice 1,5% hlasů zaručujících 100 Kč za každý hlas, což by mohlo v povolebním součtu činit zajímavých 8 mil. Kč. S trochou nadsázky se dá říct, že Lubomír Volný spáchal na svých voličích volební podvod taktéž. Tradiční strany ČSSD a KSČM jako levicové strany posbíraly jen asi 8% hlasů. Zbytek levicově smýšlejících voličů tak zřejmě obdrželi moderní neomarxističtí Piráti (PiSTAN) a nebo ANO. Tyto levicové strany sice žádný volební podvod nespáchaly, ale jejich potenciál je zřejmě hodně vyčerpaný.
Celkem asi 5% hlasů voliči dali asi 10 malým a převážně euroskeptickým nebo vlasteneckým stranám. Právě tito voliči, kteří z různých důvodů nedali hlas největší euroskeptické a vlastenecké straně SPD, jsou pro ni zajímavým potenciálem do budoucna.
Jaká bude úloha ANO a SPD
Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem čeká hektický podzim a zima. Kromě znovu otevření kauzy Čapí hnízdo, vydání A. Babiše trestnímu stíhání dojde zřejmě i na pověstné čistky na ministerstvech a vládních úřadech. Nová vládní koalice bezpochyby utne veškeré vazby na ANO s cílem přivézt do úřadů jim loajální úředníky. Rozebírání státu tak zřejmě začne tam, kde skončilo za taktovky ODS a TOP 09 v roce 2013. Úloha ANO bude přitom jasná. Kromě hájení zájmu firem Andreje Babiše bude nezbytné, aby hnutí přijalo důležitou levicovou funkci obrany zájmů občanů a i proto se spolu s SPD opět nezbaví populistické nálepky. Celkem zajímavé bude sledování vývoje ANO, která se v posledních týdnech předvolebního boje vymezovala vůči EU nebo třeba proti migraci. V tomto ohledu značně kopíruje rétoriku Tomia Okamury a jeho SPD a v konečném důsledku dost možná způsobila odliv části nerozhodnutých voličů od SPD k ANO.
Nová vláda svým pravicovým a proevropským směřováním bohužel nebude příliš občansky vstřícná. Na řadu přijde i utahování opasků a utužení vztahů s EU. O to víc bude důležitá úloha SPD, aby poukazovala a bránila zájmy asi poloviny euroskeptických spoluobčanů nebo asi 800 tisíc vlastenecky smýšlejících voličů. (jkuc)