Nespravedlivá podpora podnikání v době koronaviru

Vláda ČR na jaře, ale i na podzim výrazně zasáhla do podnikání stovek tisíc živnostníků a malých firem. Kvůli obavám z nákazy novým virem koronaviru uzavřela školy výrazně omezila volný pohyb obyvatelstva, ale hlavně nařídila omezit nebo dokonce uzavřít velkou část firem, obchodů, restaurací a dalších provozoven. Většině vyplatila a vyplácí podporu, ale stále existuje část, která bohužel nemá na nic nárok. Je to spravedlivé?
Nikdo nezpochybňuje, že bylo potřeba provést nějaká opatření, aby se zamezilo šíření koronavirové nákazy. Zejména tedy zamezení stavu přeplněných nemocnic.
Se zavřením firem, takzvaný ekonomický lock-down, přišla na řadu i ve formě náhrad mezd zaměstnancům. Až po velkém tlaku opozice přišla vláda i s podporou živnostníků. Jelikož však ani toto nebylo dostatečné kvůli existenci malých s.r.o. s jedním či několika společníky (v podstatě obdoba drobných živnostníků a nebo sdružení živnostníků), byla vládní podpora doplněna o podporu pro dvoučlenná nebo rodinná s.r.o. Ovšem ukazuje se, že ani toto není spravedlivé.

Komu podpora náleží

Zaprvé je potřeba vysvětlit, a to zejména lidem z řad zaměstnanců, že zaměstnanci zůstali doma a dostávali náhradu mzdy ve výši 60 až 100% platu. Živnostníci a malé firmy musely zavřít svá kadeřnictví, restaurace, obchody atd. a přitom jim zůstala povinnost placení nájmu, platby sociálního a zdravotního pojištění, zálohy na daň z příjmu, leasing strojů, splátky úvěrů a jiné fixní náklady například za telefony nebo energie. Spravedlivě se musí přiznat, že vláda odpustila část pojištění nebo záloh daní, připravila program dotace nájemného, ale přesto všechno to byly a jsou pouze krátkodobé opatření řešící jen nejnutnější výdaje. Lze se asi velmi snadno dopočítat, kolik asi zbylo z 15.000 Kč měsíčni podpory peněz na a základní životní potřeby. Nepočítaje přitom peníze na znehodnocené zboží a nebo následné nutné doplnění zásob po skončení lock-downu.

Koho podpora minula?

Ale zpět k části malých firem, které podporu přes omezení provozu kvůli koronaviru nedostaly a možná ani nedostanou. Ministerstvo financí totiž trvá na tom, že podpora je určena společníkům fyzickým osobám a ne firmám a že je určena primárně pro maximálně dvoučlenná a nebo rodinná s.r.o. Jestliže byli tedy zakladateli s.r.o.  tři společníci kamarádi a nebo známí a nebyli zaměstnanci svého s.r.o., nedostali zkrátka nic a to přestože provozovali například restauraci.  V obdobné situaci mohou být i rodinná s.r.o. typu manžel společník vlastníci s.r.o. ABC, které je společníkem s.r.o. XYZ,  kde je jednatelem manželka. Příjemce podpory je pouze manžel ve svém s.r.o ABC.  Příjemce nejsou ani jiné typy, kde je společníkem například spolek (občanská sdružení), sportovní kluby a tak dále.
Ve většině případů se jedná o , kde je jediným vykonavatelem práce daného s.r.o. jednatel, který je například odměňován na základě smlouvy podle výše příjmu s.r.o., eventuelně zisku a podobně. Jestliže má taková firma díky vládnímu zákazu omezen provoz, tak je povinná svému zaměstnanci vyplácet 60% mzdy, ale v případě jednatele to není možné, protože když není příjem, tak tedy nejsou peníze a není možné cokoliv vyplácet. Stejná situace ovšem nastává i v případě kdy jednatel je zaměstnancem, ale skončí v karanténě. Prvních 14 dnů totiž platí nemocenskou firma a ta logicky, když nevydělává, nemůže ani nemocenskou zaplatit!


Jelikož vláda s oblibou návrhy opozice po několika měsících vytáhne a prezentuje jako svoje, je dost možné, že se i tato malá část podnikatelů své podpory dočká. V tom horším případě se možná vláda dočká nějaké soudní žaloby na nerovnoprávné podmínky podpory podnikání v době koronavirové krize.