Aleš Michl: AI nám pomůže uklidit barák a dělat naši práci lépe než dosud

Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Lukáš Voženílek (Seznam Zprávy 20. 5. 2026)

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl v posledních měsících často hovoří o tom, že se centrální banka musí proměnit nejen jako instituce, která hlídá inflaci a finanční stabilitu, ale i jako úřad, který dokáže držet krok s technologickým vývojem.

Pod tím si přitom nepředstavuje jen obecné volání po modernizaci. Mluví konkrétně o větším využívání umělé inteligence (AI), budování vlastního technického zázemí, testování digitálních aktiv i o rozvoji nových platebních řešení.

Z Michlových slov v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyplývá, že technologie nepovažuje za vedlejší projekt, ale za jednu z cest, jak má centrální banka v budoucnu zvládat rychleji a lépe své hlavní úkoly. Právě proto se jeho technologická agenda neomezuje jen na AI, ale zasahuje i do personálního fungování banky, do infrastruktury nebo do přemýšlení o digitálních aktivech.

Když Michl popisuje, co se v bance vlastně mění, sahá po jednoduchém přirovnání. „Představte si to jako starý dům, kde je spousta harampádí, staré procesy, data, postupy i provozní zátěž. Právě s tím nám pomáhá umělá inteligence. Ne jako módní vlna, ale jako nástroj, který bance umožní uklidit barák, zorientovat se ve vlastních datech a dělat stejnou práci lépe než dosud,“ říká.

Cílem podle něj není jen rychlejší úřad nebo levnější provoz, ale celkově výkonnější instituce, která se se stejným počtem lidí dokáže posunout na vyšší úroveň. „Investujeme do serverů, grafických karet a vlastního technologického zázemí právě proto, abychom zlepšili procesy uvnitř banky i kvalitu výstupů směrem k trhu,“ tvrdí.

Méně provozu, více technologií

Guvernér zároveň dává najevo, že nejde jen o krátkodobý experiment či jeho vlastní projekt. Připouští sice, že bude záležet na tom, koho po skončení jeho mandátu za dva roky vybere prezident do čela národní banky a kam se nové vedení rozhodne banku směřovat, zároveň je ale přesvědčený, že bez technologického posunu už ČNB svou roli plnit nedokáže.

„Umělá inteligence má pomoci jak s lepším odhadem inflace, tak s dohledem nad rychle se měnícím finančním trhem. Banka prochází i personální proměnou. Uzavřeli jsme tři pobočky a místo lidí z provozu budeme nabírat desítky lidí do IT a umělé inteligence,“ nastiňuje plány Michl s tím, že celkový počet pracovníků má zůstat zhruba o pět procent nižší než v době, kdy do čela ČNB nastupoval.

ČNB zatím AI nezavádí plošně do celé instituce. Některé nástroje už používá, jiné teprve testuje. Banka tak podle něj neprochází jednou velkou technologickou revolucí, ale spíš postupnou proměnou. Jak sám říká, půjde o „evoluci, ne revoluci“.

Umělá inteligence se podle něj už pilotně používá při prognózování inflace a při monitoringu bank, pojišťoven a dalších institucí, nad nimiž ČNB vykonává dohled. V první oblasti jde zatím o test, ve druhé hlavně o práci s jazykovými modely.

„Výraznější posun v práci s daty očekáváme až v příštím roce, kdy by AI měla umět bezpečně vyhodnocovat data na serverech ČNB a upozorňovat na to, co se v dohlížených institucích děje,“ říká guvernér.

AI ano, ale bez ztráty kontroly

Michl už dříve veřejně mluvil o tom, že by AI mohla pomáhat s předvídáním krizí. Jenže právě tady může technologické nadšení narazit na realitu. U skutečně nečekaných krizí je otázkou, nakolik je dokáže jakýkoli jazykový model zachytit s dostatečným předstihem. V aktuálním rozhovoru už guvernér mluví opatrněji.

„Smysl AI není v tom, že by věštila budoucnost, ale že bankéřům nabídne více scénářů a souvislostí, které by bez podpory velkých dat mohli snadno přehlédnout. Nečekám od AI zázrak, spíš širší a rychlejší analytický servis,“ upřesňuje.

Velkou pozornost v rozhovoru Michl věnuje i bezpečnosti. ČNB v zavádění AI postupuje pomaleji než některé soukromé firmy. „Zatímco komerční firmy mohou nové nástroje nasazovat rychleji a případná rizika snášet jinak, my pracujeme s mimořádně citlivými informacemi a nemůžeme si dovolit ztratit kontrolu nad daty nebo nad rozhodovacími procesy,“ říká.

Podobně to vidí i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten pro Seznam Zprávy Byznys uvedl, že využívání generativní AI ve veřejné instituci může být legitimní a přínosné, ale jen tehdy, pokud má instituce jasně vymezený účel, odpovídající řízení rizik a kontrolu nad tím, kde a jak se data zpracovávají.

Nepřiměřené riziko podle úřadu vzniká ve chvíli, kdy se do veřejných modelů dostávají citlivé informace nebo instituce ztrácejí kontrolu nad jejich dalším zpracováním.

NÚKIB zároveň upozorňuje, že rizikem není jen samotný únik dat, ale i přeceňování schopností AI a nekritické přebírání jejích výstupů. Ve veřejné instituci podle úřadu záleží i na tom, zda má nad používanými nástroji skutečnou kontrolu, nebo se stává příliš závislou na externích dodavatelích a technologiích, nad nimiž sama plnou kontrolu nemá.

Vlastní servery, vlastní pravidla

ČNB letos pořídila čtyři grafické karty jako součást nového serveru pro AI, jak už dříve popsaly Seznam Zprávy. Podle Michla tím ale technologické investice nekončí. Jinými slovy, banka si buduje vlastní výpočetní kapacitu, aby část AI nástrojů nemusela provozovat jen přes externí služby.

„Nakoupíme další karty a vybudujeme vlastní interní prostředí pro umělou inteligenci. Cílem je vytvořit takové rozhraní, které zaměstnance samo navede, zda lze určitý úkol řešit v cloudu, nebo musí zůstat výhradně na interním serveru,“ vysvětluje. ČNB si tím chce udržet kontrolu nad tím, kam data směřují a jak jsou zpracovávána.

Michl zároveň tvrdí, že hranice pro práci s daty už má banka definované. Důležité podle něj je i to, aby finální odpovědnost zůstala na člověku. Současně ale připouští, že schopnosti modelů se budou rychle zlepšovat. „Už dnes spolupracujeme i s externími odborníky na testování toho, zda konkrétní model halucinuje a zda se hodí pro požadovaný úkol,“ říká guvernér.

Technologickou proměnu Michl nespojuje jen s AI, ale i s širší vizí inovačního hubu ČNB Lab, který banka spustila na podzim loňského roku. Jde o interní platformu, přes kterou chce testovat nové směry od datové vědy přes platební inovace až po digitální aktiva.

„U plateb je pro nás důležité dál rozvíjet okamžité platby, zvyšovat jejich bezpečnost a dostat je víc do běžného používání. A u digitálních aktiv nechceme jen přihlížet tomu, kam se trh posouvá. Chceme tu budoucnost spoluvytvářet. Proto testujeme i vlastní digitální portfolio, které zahrnuje bitcoin, stablecoiny nebo tokenizované depozitum.“

Hranice mezi inovací a opatrností

Pro Michla se debata o investici do digitálních aktiv týká i toho, jak se mohou v budoucnu změnit samotné tržní a platební infrastruktury. Michl připomíná, že nejde primárně o spekulaci na cenový vývoj daných aktiv, ale o snahu technologii poznat, naučit se s ní pracovat a pochopit, kam se může posunout infrastruktura finančního trhu.

Právě tady se ale otevírá širší otázka, kam až může ČNB ve své technologické proměně zajít. Stále zůstává především centrální bankou, od které se čeká hlavně stabilita, předvídatelnost a důvěra. I proto se v rozhovoru vrací i otázka, kde podle Michla leží hranice mezi inovací a konzervativností.

Michl na ni odpovídá tím, že chce od sebe oddělit dvě roviny. Uvnitř banky chce co nejvíc inovací, v měnové politice naopak co nejvíc zdrženlivosti. Podle něj byla ČNB dosud „inovativní v měnové politice, ale konzervativní v procesech“. Teď to chce obrátit. „Já chci být konzervativní v měnové politice a inovativní v procesech,“ říká.

A co je jeho hlavním cílem ve dvou letech, které mu zbývají do konce mandátu? „Chci udržet nízkou inflaci, pokračovat v obnově zlatého pokladu, zvýšit využívání okamžitých plateb a hlavně dostat AI do celé instituce. Chci, aby ČNB byla v používání umělé inteligence nejlepší v celé veřejné sféře a aby tu pracovali ti nejlepší lidé,“ uzavírá.

Zdroj: Kurzy.cz