Český miliardář Strnad chce za 730 mld. Kč ovládnout italské finanční impérium. Může jít o historický průlom českého kapitálu do evropského bankovnictví

Český miliardář Strnad chce za 730 miliard korun ovládnout italské finanční impérium. Může jít o historický průlom českého kapitálu do evropského bankovnictví

Český miliardář Michal Strnad, majitel zbrojařské skupiny Czechoslovak Group, údajně nabídl 30 miliard eur, tedy zhruba 730 miliard korun, za převzetí lucemburské investiční společnosti Delfin. Ta spravuje rozsáhlé majetkové impérium dědiců zesnulého italského podnikatele Leonarda Del Vecchia, zakladatele společnosti Luxottica. Informaci dnes přinesl italský deník Domani a následně ji převzala tamní tisková agentura ANSA. Delfin ji zatím odmítl komentovat.

Pokud by se transakce uskutečnila, jednalo by se o jednu z největších zahraničních akvizic v historii českého podnikání. Především by znamenala zásadní proměnu postavení českého kapitálu v Evropě. Strnad, jehož podnikatelské impérium vyrostlo zejména na výrobě zbraní, munice a vojenské techniky, by se zařadil mezi významné investory evropského bankovnictví, pojišťovnictví a spotřebního průmyslu.

Delfin totiž vlastní přibližně 32,4 procenta společnosti EssilorLuxottica, světového výrobce brýlí a optických produktů, do jehož portfolia patří například značky Ray-Ban a Oakley. Zároveň disponuje významnými podíly v pojišťovně Generali, italské bance Monte dei Paschi di Siena či bankovní skupině UniCredit. V případě převzetí Delfinu by tak Strnad získal nepřímý vliv na společnosti, jejichž význam zdaleka přesahuje hranice Itálie.

Z čistě ekonomického hlediska je zajímavá nabízená cena. Podle italských médií je třicetimiliardová nabídka stanovena přibližně 30 procent pod čistou hodnotou aktiv Delfinu. To by znamenalo, že čistá hodnota majetku holdingu odpovídá zhruba 43 miliardám eur, tedy více než bilionu korun. Strnad by tak získal majetkové podíly účetně či tržně oceněné výrazně výše, než kolik za ně nabízí zaplatit.

Takový rozdíl ovšem nemusí automaticky představovat mimořádně výhodnou koupi. U investičních holdingů je diskont vůči hodnotě jejich majetku poměrně obvyklý. Odráží například omezenou obchodovatelnost podílů, složitou vlastnickou strukturu, náklady správy či menší možnost přímo rozhodovat o využití kapitálu. Pro kupujícího je rozhodující, zda dokáže tyto překážky odstranit a skutečnou ekonomickou hodnotu aktiv postupně uvolnit.

Právě vlastnická struktura Delfinu představuje jednu z největších překážek celé transakce. Majetek je rozdělen mezi osm dědiců Leonarda Del Vecchia, kteří se po jeho smrti v roce 2022 nedokázali shodnout na řadě zásadních otázek. Holding je dlouhodobě poznamenán spory o řízení, dividendovou politiku i možnosti převodu vlastnických podílů. Podle italských médií by přijetí nabídky na převzetí celého Delfinu vyžadovalo jednomyslný souhlas všech osmi vlastníků.

Paradoxně právě tyto spory mohou představovat Strnadovu příležitost. Jestliže část dědiců upřednostňuje finanční vypořádání před pokračováním komplikovaného spoluvlastnictví, může velký zahraniční investor nabídnout řešení, které dosavadní vlastníci sami nedokázali nalézt. Nelze však vyloučit ani opačný výsledek, tedy že vzájemná nedůvěra dědiců jakoukoli transakci znemožní.

Druhou zásadní otázkou je financování. Třicet miliard eur představuje mimořádnou částku dokonce i na poměry nejbohatších evropských podnikatelů. Strnadovo bohatství je přitom z velké části spojeno s hodnotou jeho vlastnického podílu ve skupině CSG. Tržní hodnota akcií ovšem není totéž co hotovost, kterou lze okamžitě použít na akvizici.

Lze proto předpokládat, že případná transakce by vyžadovala významné zapojení bankovního financování, dalších investorů nebo kombinaci obou možností. Pokud by například dvě třetiny kupní ceny tvořil dluh s úrokem šest procent, samotné roční úroky by dosáhly 1,2 miliardy eur, tedy přibližně 29 miliard korun. Takové náklady by kladly mimořádné nároky na budoucí příjmy z investic a stabilitu celé transakce.

Z dlouhodobého hlediska by případné převzetí Delfinu znamenalo rovněž výraznou diverzifikaci Strnadova podnikání. Zbrojní průmysl nyní těží ze zvýšených bezpečnostních výdajů evropských států a z pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině. Tyto mimořádné podmínky však nemusí trvat neomezeně. Investice do pojišťovnictví, bankovnictví a globálních spotřebitelských značek by mohly závislost Strnadova majetku na obranném průmyslu podstatně snížit.

Současně by ovšem taková expanze přinesla zcela nové podnikatelské i regulatorní nároky. Získání významného nepřímého vlivu v evropských bankách a pojišťovnách může podléhat příslušným dohledovým schvalovacím procesům.

Zpráva proto zatím představuje především značně ambiciózní podnikatelský záměr, nikoli dokončenou akvizici. Není potvrzeno, zda jde o závaznou nabídku, ani jakým způsobem by měla být financována.

Už samotná skutečnost, že italská média informují o českém zájemci o převzetí takto významného evropského majetkového impéria, je však pozoruhodná. Případný úspěch by ukázal, že český kapitál již dokáže také usilovat o významný vliv v samotném centru evropského finančního a průmyslového systému.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informací na: www.trinitybank.cz

Zdroj: Kurzy.cz