Ekonomika Vaší energetiky: Jak z drahých energií udělat konkurenční výhodu?

Máme drahé
energie. A s nimi i nebezpečí další inflace, která už začíná
být citelná. Jenže co když se na celou situaci podíváme jinak?
Co když drahé energie nemusí pro firmu, bytový dům nebo obec
znamenat jen problém, ale také příležitost?

Příležitost
získat konkurenční výhodu.

Nejde totiž jen o
to, že ušetříte za energie a zvýšíte svůj zisk. Pokud
dokážete výrazně omezit tlak rostoucích energetických nákladů,
můžete získat obří náskok před konkurencí. A díky tomu
zvýšit svůj podíl na trhu a převzít jí nemalou část
zákazníků.

Nejdřív musíme
vědět, za co vlastně platíte

Jak se tedy na
ekonomiku budoucí energetiky podívat?

Nejlepší je začít
u Vaší současné spotřeby a nákladů na energie. A nemyslím tím
jen elektřinu. Zajímá nás také teplo, pohybová energie, tedy
benzín a nafta, a v neposlední řadě emisní povolenky. Ty dnes
dopadají především na větší spotřebitele, ale se zavedením
systému ETS2 v roce 2028 se jejich vliv rozšíří také do oblasti
vytápění a silniční dopravy.

Nebudu se přitom
vůbec zabývat tím, jak snížit celkovou spotřebu energií.
Zateplení u firem totiž většinou až tak velký ekonomický
přínos nemá. Tepelná energie se navíc může stát odpadem,
který jen spotřebujete. A samotné zateplení je poměrně drahé a
má často hodně dlouhou návratnost.

Raději popíšu,
jak pracuji, když navrhuji energetiku zákazníka.

Na jeho energetické
hospodářství se podíváme komplexně. Potřebujeme co
nejpodrobnější informace o spotřebě za poslední rok. U
elektřiny ideálně čtvrthodinové odběry, dále měsíční
spotřeby, informace o tom, k čemu jednotlivé energie využíváte
a jaký je jejich spotřební profil.

Zajímá nás také
doprava. Jaké máte dopravní prostředky, jak fungují a jak je
využíváte.

Z těchto údajů
zjistíme, kdy a za kolik energie nakupujete, kde vznikají největší
náklady a jak je co nejrychleji snížit.

Někdy stačí
změnit obchodníka a distribuční tarif a úspora na elektřině
může být klidně 20 %. To je první, rychlý krok, jehož výsledek
může být téměř okamžitý. Výhodnější nákup elektřiny a
zemního plynu je často otázkou několika jednání a podpisů. A
to téměř bez nákladů.

Jenže to není gró
naší práce.

My jdeme mnohem dál.

Provádíme
hloubkovou analýzu celého energetického hospodářství a
navrhujeme opatření podle místních možností a návratnosti
investic. Realizace může proběhnout také formou EPC nebo jako
ESCO projekt.

A pokud vlastníte
větší areál, nemusí jít jen o úspory. Díky vlastní
energetice můžete výrazně zvýšit také příjmy od svých
nájemců.

Právě proto je
důležitá individuální analýza.

Úplně jiná
situace je v hotelu, kancelářské nebo bytovém domě, v památkově
chráněném objektu, kde přichází v úvahu především akumulace
energie, kogenerace a rekuperace. A úplně jiná ve výrobním nebo
sportovním areálu, kde máte plochy pro solární panely, velkou
spotřebu elektřiny a tepla, rozsáhlou dopravu nebo možnost
prodávat elektřinu prostřednictvím nabíječek.

Podívejme se tedy
na konkrétní možnosti a jejich ekonomiku.

Elektřina:
nejdražší energie, ale také největší příležitost

Elektrická energie
je ze všech energií nejdražší. Její cena se ve Vašich
nákladech může pohybovat od situace, kdy na odběru dokonce
vyděláváte, až po 18 000 Kč bez DPH za MWh.

A zároveň je to
energie s nejhůře uchopitelnou cenou.

Můžete ji
nakupovat na spotovém trhu, za pevnou cenu, kombinovat oba přístupy
nebo si část vyrábět sami. Do výsledných nákladů navíc
vstupují distribuční platby, překročení sjednaných výkonových
parametrů a rezervovaný příkon.

Od 1. ledna 2027
začne na vysokém a velmi vysokém napětí platit nová tarifní
struktura, která význam těchto parametrů ještě zvýší.

Jak tedy na
elektřině skutečně ušetřit?

Její spotřebu
většinou těžko snížíte. Bývá to drahé a často
neekonomické. Jednou z cest je proto vlastní energetika.

Jenže ani
fotovoltaika není automaticky výhodná pro každého.

Rozhodující je,
kdy elektřinu spotřebováváte.

Vezměte si
například zimní stadion. V dubnu skončí provoz a led se začne
připravovat až na konci prázdnin. Pro samotnou FVE je to téměř
k ničemu. Polovinu výroby totiž nevyužije.

Se základní školou
je to podobné.

Ale takový kemp,
cukrárna prodávající zmrzlinu nebo objekt s velkou spotřebou na
klimatizaci? Tam je situace přesně opačná.

A teď se podívejme
na zajímavější příklad.

Modelový
sportovní areál: stejná elektřina, úplně jiná ekonomika

Vezměme si
například modelový sportovní areál s nafukovacími sportovními halami.

Má vlastní
trafostanici, velkou restauraci, značnou spotřebu energie na ohřev
vody a dva provozní režimy, které se neskutečně liší.

V létě jsou
venkovní sportoviště otevřená. V zimě je zakrývají nafukovací
haly, které potřebují elektřinu i vytápění.

Představme si, že
areál má nově postavenou fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 200
kWp bez baterií. Je postavená pěkně, má jižní orientaci a
ročně vyrobí přibližně 220 MWh elektřiny.

Areál přitom
nakupuje elektřinu na spotovém trhu a využívá také komunitní
energetiku pro další dokup elektrické energie.

Kde je tedy problém?

V tom, že
fotovoltaika vyrábí právě v době, kdy je elektřina nejlevnější a stejně tak dodávají elektrickou energii prostřednictvím sdílení.

Distribuce stojí
areál 1 500 Kč/MWh a téměř celá výroba připadá na čtyři
nejlevnější hodiny dne. Průměrná nákupní cena elektřiny v
těchto hodinách od jarního do podzimního slunovratu byla na
spotovém trhu 1 575 Kč/MWh.

Při roční výrobě
220 MWh tak vychází úspora přibližně na 676 500 Kč.

Od nás by taková
FVE stála asi 3,5 milionu Kč bez DPH. Návratnost by tedy byla
přibližně pět až šest let.

To není špatné.

Ale co když stejnou
elektrárnu doplníme o baterie? Nebo rovnou postavíme celý systém
včetně bateriového úložiště?

Najednou můžeme
část elektřiny vyrobené v nejlevnějších hodinách uložit a
využít ji ve čtyřech hodinách, kdy jsou ceny nejvyšší.

Baterie o kapacitě
480 kWh by znamenala dodatečnou investici přibližně 2,5 milionu
Kč.

Jenže v těch
nejdražších hodinách už nenahrazujeme elektřinu za 1 575
Kč/MWh, ale v průměru za 7 332
Kč/MWh.

Celková investice
by tak dosáhla přibližně šesti milionů Kč, ale modelová roční
úspora by činila 1 613 040 Kč.

Návratnost? Pod
čtyři roky.

A to jsme pořád
jen u letního provozu a přesunu využití vyrobené elektřiny v
čase.

Reálně by takový
areál potřeboval větší bateriové úložiště a více solárních
panelů. Návratnost takového řešení odhaduji přibližně na pět
let se stávající cenou distribuce.

A úspora není
jediný přínos.

Jako bonus může
areál získat FULL BACKUP celé spotřeby, tedy výrazně vyšší
energetickou bezpečnost a nezávislost.

Používané
střídače navíc umožňují peak shaving, tedy omezování
odběrových špiček, připojení generátoru a další možnosti
řízení energetiky.

A co zima?

I tehdy lze baterie
využívat. Budeme je nabíjet v době nejnižších cen a denní
spotřebu 440 kWh tak přesuneme z nejdražších hodin do těch
nejlevnějších.

Úspora tedy může
být ještě větší.

Teplo, které
dnes utíká, může začít vydělávat

Tím ale možnosti
našeho modelového sportovního areálu nekončí.

Další úsporu
vidím ve využití odpadního tepla z kuchyně a sprch k předehřevu
teplé užitkové vody.

Podle navrhovaného
řešení by bylo možné ušetřit přibližně polovinu nákladů
na její ohřev. A návratnost takového opatření? Jeden až dva
roky.

To už je docela
zajímavé.

A pak tu máme
nafukovací haly.

V zimě potřebují
nejen elektřinu, ale především teplo. Zemní plyn se v areálu
stejně používá pro vytápění všech prostor.

Právě tady se
nabízí kogenerace.

Kogenerační
jednotka dokáže z přibližně 3,3 MWh zemního plynu vyrobit 1 MWh
elektřiny a 2 MWh tepla.

Při provozu 3 500
hodin ročně má životnost okolo 20 let, tedy celkem přibližně
70 000 provozních hodin.

U jednotky o výkonu
20 kWe a 35,5 kWt vychází náklad na hodinu provozu přibližně na
30 Kč.

Za zhruba dva dny
vyrobí 1 MWh elektrické energie a náklad na odpis jednotky
představuje přibližně 1 500 Kč/MWh elektřiny.

Zemní plyn dnes
nakupujete přibližně za 2 000 Kč/MWh, při výhodné fixaci
případně i za polovinu.

Podle tohoto modelu
Vás tak 1 MWh vyrobené elektřiny vyjde i se započtením
energetických ztrát přibližně na 3 700 Kč. Teplo přitom
získáváte za obdobné peníze jako z plynového kotle.

To je přibližně
150 eur za MWh.

A na spotovém trhu
v pracovních dnech letošního podzimu cena elektřiny podle
sledovaného období pod tuto hodnotu téměř neklesá. Ve špičkách
naopak šplhá až ke 300 eurům za MWh. Některé dny i přes 500 eur za MWh.

Kromě ekonomiky
získáváte ještě něco dalšího.

Větší nezávislost
na elektrické síti a vyšší energetickou bezpečnost.

Námi dodávané
kogenerační jednotky totiž umějí spalovat také LPG. A tím se
možnosti zajištění provozu při problémech s dodávkami energie
dále rozšiřují.

A co doprava? Tam
může být rozdíl ještě výraznější

Poslední částí
celé energetické ekonomiky je doprava.

Dnes stojí 1 kWh
energie obsažené v benzínu nebo naftě přibližně 4 Kč. Po
zavedení emisních povolenek a zrušení snížení spotřební daně
na naftu se podle uvažovaného scénáře může cena dostat u
benzínu přibližně na 4,4 Kč/kWh a u nafty téměř na 5 Kč/kWh.

Jenže samotná cena
energie není tím největším problémem.

Zásadní je, že si
benzín ani naftu sami nevyrobíte.

A pak je tu tragicky
nízká účinnost spalovacího motoru.

Z energie obsažené
v palivu se na kola dostane jen 20 až 35 %.

Elektrický pohon má
podle uvažovaného výpočtu účinnost včetně nabíjecích ztrát
a dalších ztrát v distribuční síti přes 64 %. Při domácím
nabíjení z FVE je to přibližně 80 až 90 %.

Navážu na
předchozí
článek, ve kterém jsem se věnoval také ekonomice
dopravy.

U osobního auta se
spalovacím motorem a spotřebou sedm litrů na 100 km vyjde po
zavedení emisních povolenek jeden kilometr přibližně na 3,1 Kč
bez DPH jen za palivo + servis, který je navíc oproti elektru.

A ještě budete
šedivět na emisní kontrole.

U elektromobilu se
spotřebou 20 kWh na 100 km, včetně započtení ztrát, Vás při
využití elektřiny z vlastní FVE nebo kogenerace vyjde kilometr
včetně minimálních servisních nákladů přibližně na 1 Kč.

Pneumatiky přitom
oba typy aut požírají téměř stejně.

Elektromobil navíc
podle mého odhadu vydrží nejspíš dvakrát déle než spalovák.

A co pořizovací
cena?

Tady přichází
další zajímavá možnost.

Díky námi
nabízeným agregovaným nákupům umíme zatím nabídnout značky
Škoda, Renault a MAN se snížením pořizovací ceny oproti ceníku
až na výjimky minimálně o 10 %.

U nákladních
automobilů může sleva dosahovat dokonce až 50 % ceníkové ceny.

Podívejme se na
konkrétní příklad.

Škoda Epiq může
díky této nabídce vyjít pod 500 tisíc Kč bez DPH. Podobný
Kamiq vyjde na 380 tisíc Kč bez DPH.

Rozdíl v pořizovací
ceně je tedy přibližně 120 tisíc Kč.

A ten se Vám při
uvedených provozních nákladech vrátí během ujetí přibližně
60 tisíc kilometrů.

U modelů Enyaq a
Kodiaq je rozdíl v pořizovacích cenách dokonce ve prospěch
Enyaqu.

U elektrických
dodávek Renault je situace velmi podobná. A zejména u vozidel,
která denně jezdí po městě, může být rozdíl v servisních
nákladech a životnosti neskutečný.

Rozhoduje celý
systém, ne jedna technologie

Právě v tom vidím
největší příležitost současné energetiky.

Nestačí postavit
fotovoltaiku, koupit baterii nebo vyměnit spalovací auto za
elektromobil a automaticky očekávat nejlepší ekonomický
výsledek.

Rozhodující je,
jak jednotlivé části energetiky navrhnete, propojíte a řídíte.
Kdy elektřinu vyrábíte, kdy ji spotřebováváte, kdy ji ukládáte
a jak využijete teplo, které by jinak přišlo nazmar.

A hlavně kolik Vás
to všechno bude stát a za jak dlouho se investice vrátí.

Právě tak se z
drahých energií může stát Vaše konkurenční výhoda.

Ekonomice baterií a
otázce, jak velké baterie vybrat k FVE i do automobilu, se budu
věnovat v dalším článku.

Jaroslav Rada

Zakladatel ing. Jaroslav Rada vystudoval FAV Západočeské univerzity obor počítačové sítě a databáze. Ve 20 letech začal prodávat výpočetní techniku, v roce 1998 začal poskytovat internetové připojení a patřil mezi nejstarší bezdrátové providery v České republice. Před 15 lety zřídil první bezdrátový bod poháněný plně obnovitelnými zdroji fotovoltaikou a později další i větrnou energií. Díky tomu má firma Česká síť nejen obří znalosti komunikací, databází, programování a monitoringu, ale i zkušenosti s obnovitelnými zdroji v těch nejnáročnějších podmínkách. Toho dokáže využít ve Váš prospěch.

Firma Česká síť, která navazuje na podnikání fyzické osoby Jaroslav Rada využívá nejen jeho zkušenosti, ale i dalších techniků. Dnes odchází od poskytování internetového připojení a dalších aktivit v IT oblasti a plně se začíná věnovat obnovitelným zdrojů a energetice. Má přidanou hodnotu ve formě obrovských zkušeností se systémy fungující v režimu 7/24 včetně přístupových bodu napájených jen fotovoltaikou, akumulaci energie. Zkušenosti jak s montáží v náročných klimatických podmínkách – samostatně stojící ostrovní systémy tak hlavně s bateriemi a jejich chováním a řízením. Velké množství informací a zkušeností vyústilo ve vývoj sw Chytrá elektrárna, který jimi dodávané FVE řídí a monitoruje a je připraven jak na komunitní sdílení, tak služby výkonové rovnováhy a budování agregovaných virtuálních elektráren.

Více na www.ceskasit.cz/

 
Zdroj: Kurzy.cz