Kam jsem dal ty klíče? Ne každé opomenutí je důvod k obavám

Člověk vejde do místnosti a neví, proč tam vůbec přišel. Nemůže si vybavit jméno známého nebo znovu hledá klíče, které před chvílí odložil. Podobné situace zná téměř každý a často za ně může únava, stres nebo vyčerpání. Paměť ale mohou ovlivňovat také některá onemocnění a genetické predispozice. Důležité je všímat si, zda jde o občasné výpadky, nebo o potíže, které se opakují, zhoršují a začínají výrazně zasahovat do běžného života.

Abychom si něco zapamatovali, musíme informaci nejprve zaznamenat, uložit a později si ji vybavit. Potíže mohou nastat v kterémkoli z těchto kroků. Pokud například při odkládání klíčů vyřizujeme telefonát a zároveň přemýšlíme o práci, nemusíme jejich umístění věnovat dostatečnou pozornost. Později se pak marně pokoušíme vybavit si vzpomínku, která se pořádně nevytvořila. Důležitou roli hraje také spánek, během něhož se nově získané informace upevňují. Po probdělé noci proto může být obtížnější nejen udržet pozornost, ale i zapamatovat si, co jsme četli nebo o čem jsme s někým mluvili.

Jednotlivé procesy spolu souvisejí a fungování paměti často ovlivňuje také to, jak jsme právě odpočatí a soustředění. „Velká část toho, čemu říkáme zapomínání, ve skutečnosti není ztrátou informace. Ta se do paměti vůbec nedostala, protože jsme jí v danou chvíli nevěnovali dost pozornosti. Typicky se to děje ve stresu, ve spěchu nebo při multitaskingu, kdy mozek přeskakuje mezi podněty a nemá prostor cokoli pořádně zpracovat,“ vysvětluje MUDr. Jakub Trizuljak, Ph.D., primář oddělení klinické genetiky v GHC Genetics.

Každodenní rutina

S přibývajícím věkem může člověku trvat déle, než si vybaví určité jméno nebo osvojí nové informace. Záleží také na psychické pohodě, pohybu a dalších návycích. Dlouhodobý stres může zhoršovat soustředění i spánek, takže se jeho vliv na paměť projevuje více způsoby. Pozornost zatěžuje také neustálé přepínání mezi činnostmi. Pomoci proto může i jednoduchá změna: věnovat se chvíli jedné věci a omezit podněty, které nás od ní odvádějí.

Svou roli hrají také genetické predispozice, které mohou zvyšovat riziko některých onemocnění. „Genetika u paměti nefunguje jako neměnný rozsudek, spíš jako nastavení výchozí náchylnosti. Známe například variantu ε4 genu APOE, která riziko Alzheimerovy choroby zvyšuje, sama o sobě ale onemocnění nezpůsobuje a řada jejích nositelů nikdy neonemocní,“ doplňuje Trizuljak.

Když už zapomínání není běžné

Občas si nevybavit určitou informaci je normální. Opakované zapomínání nedávných rozhovorů, pokládání stejných otázek nebo ztrácení se na známé trase už ale zaslouží pozornost. Stejně tak potíže s činnostmi, které člověk dříve běžně zvládal, například s placením účtů, vařením nebo užíváním léků. Někdy si změn všimnou nejprve blízcí. Pokud se obtíže opakují nebo zhoršují, je vhodné obrátit se na praktického lékaře. Ten může posoudit možné příčiny a podle potřeby doporučit další vyšetření. Náhle vzniklá zmatenost nebo prudké zhoršení paměti vyžadují neodkladné lékařské posouzení.

Za potížemi přitom nemusí stát demence. Paměť mohou zhoršovat například poruchy štítné žlázy, nedostatek vitaminu B12, deprese nebo některé léky. Při včasném odhalení a léčbě těchto příčin se mohou obtíže zmírnit. Jednou z možných příčin postupného zhoršování paměti je Alzheimerova choroba, která je nejčastější příčinou demence. Demence není běžnou součástí stárnutí a vedle paměti může zasahovat do orientace, úsudku nebo schopnosti zvládat každodenní úkoly.

Pomáhá pravidelnost i nové podněty

Pro péči o paměť je důležitý dostatek spánku, pravidelný pohyb a příležitosti k učení i setkávání s lidmi. Smysl má také péče o celkové zdraví, například kontrola krevního tlaku nebo řešení potíží se sluchem. Žádný jednotlivý návyk přitom nezaručí, že se problémy s pamětí neobjeví.

„Mozek si zachovává schopnost tvořit nová spojení po celý život, takže i menší změny mají smysl v jakémkoli věku. Rozhoduje spíš pravidelnost než intenzita. Dlouhodobě udělá víc každodenní procházka a dostatek spánku než jednorázová snaha,“ říká Jakub Trizuljak. V běžném dni pomáhá také rozdělit si nové informace do menších celků, spojit je s něčím známým nebo si je v klidu zopakovat. Kalendář, poznámky či stálé místo na klíče zase mohou ulevit od každodenního hledání a nejistoty.

Pokud se Alzheimerova choroba nebo jiné onemocnění spojené s poruchami paměti objevuje u více členů rodiny, zejména v nezvykle nízkém věku, může být vhodná konzultace s klinickým genetikem. Ten podle rodinné anamnézy a charakteru obtíží posoudí, zda má genetické vyšetření smysl a jaký typ zvolit. Na vybrané dědičné predispozice k neurologickým a neurodegenerativním onemocněním se zaměřuje například neurogenetický panel GenScan INDIVIDUAL od GHC Genetics.

„U rizikových variant, jako je APOE ε4, nejde o předpověď. Jejich přítomnost neznamená, že nemoc propukne, a jejich nepřítomnost ji nevylučuje. Výsledky je potřeba doplnit konzultací s klinickým genetikem, který vysvětlí, co zjištění znamenají v souvislosti s rodinnou anamnézou a jaké další kroky mohou být vhodné,“ uzavírá primář Trizuljak.

Zdroje:

● WORLD HEALTH ORGANIZATION. Dementia [online]. Geneva: WHO [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/dementia

● LIVINGSTON, Gill, et al. Dementia prevention, intervention, and care: 2024 report of the Lancet standing Commission. The Lancet [online]. 2024 [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(24)01296-0

● ALZHEIMER EUROPE. 2024 Lancet Commission underscores the potential for dementia risk reduction, identifying 14 modifiable risk factors across the life course [online]. 2024 [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://www.alzheimer-europe.org/news/2024-lancet-commission-underscores-potential-dementia-risk-reduction-identifying-14-modifiable

● STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. 21. září Mezinárodní den Alzheimerovy choroby [online]. [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://szu.gov.cz/aktuality/21-zari-mezinarodni-den-alzheimerovy-choroby/

● ČESKÁ ALZHEIMEROVSKÁ SPOLEČNOST. Alzheimerova choroba v ČR [online]. [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://www.alzheimer.cz/clanky/alzheimerova-choroba-v-cr/

● GHC GENETICS. GenScan INDIVIDUAL [online]. [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://www.ghcgenetics.cz/geneticke-testy/genscan-komplexni-analyza/genscan-individual

Zdroj: Kurzy.cz