Navzdory zpřísnění pravidel zůstává Nizozemsko jednou z nejatraktivnějších destinací pro české studenty a vědce

Redakce

Nizozemsko v posledních letech omezovalo příliv zahraničních studentů a jejich počet poprvé za dvacet let klesl. Přesto zůstává jednou z nejatraktivnějších destinací pro české studenty, doktorandy i výzkumníky. Země patří ke světové špičce ve vědě, technologiích a inovacích a českým vysokým školám nabízí mimořádně široké možnosti spolupráce. Přístup k zahraničním studentům navíc prochází další revizí a konečná podoba připravovaných změn zatím není uzavřena. Bez ohledu na výsledek této debaty však stabilní rámec pro rozvoj česko-nizozemské akademické a vědecké spolupráce představují evropské univerzitní aliance, které propojují české a nizozemské instituce v oblasti vzdělávání, výzkumu i inovací.

Rychlý růst počtu zahraničních studentů a výuky v angličtině vyvolával v Nizozemsku obavy o kapacity univerzit, dostupnost bydlení i postavení nizozemštiny jako akademického jazyka. Vláda proto v roce 2024 představila zákon o vyvážené internacionalizaci (Wet Internationalisering in Balans, WIB), který měl posílit nizozemštinu ve výuce a umožnit regulaci počtu zahraničních studentů. Následující vláda tento kurz dále zpřísnila a doplnila jej významnými rozpočtovými škrty ve vzdělávání a vědě. Dopady se promítly i do statistik. Podle organizace Nuffic studovalo v akademickém roce 2025/2026 v Nizozemsku 129 764 zahraničních studentů, o 133 méně než o rok dříve. Jednalo se o první pokles po přibližně dvaceti letech soustavného růstu.

Z pohledu České republiky je však podstatné, že debata nebyla vedena proti mezinárodní spolupráci jako takové. Nizozemsko si nadále zachovává postavení jedné z nejvýkonnějších evropských znalostních ekonomik a domova některých z nejprestižnějších výzkumných institucí. Univerzity, jako jsou TU Delft, Eindhoven University of Technology, Wageningen University & Research, Leiden University nebo Utrecht University, patří dlouhodobě mezi evropskou špičku. Zároveň zde sídlí technologičtí a průmysloví lídři světového významu, například ASML, NXP Semiconductors, Philips či výzkumná organizace TNO.

Pro české studenty a vědce proto představuje Nizozemsko jedinečnou příležitost získat zkušenosti v oborech, které budou určovat budoucí ekonomický vývoj Evropy, od polovodičových technologií a umělé inteligence přes zdravotnický výzkum až po energetickou transformaci, vodní hospodářství a zemědělské inovace. Propojení s tímto prostředím je o to cennější, že nizozemské instituce patří k nejúspěšnějším účastníkům evropských výzkumných programů a hrají významnou roli v projektech programu Horizon Europe.

Dobrou zprávou je, že současná vláda premiéra Roba Jettena přístup k zahraničním studentům přehodnocuje. V říjnu 2026 představila upravenou podobu zákona WIB, která ruší povinný test pro výuku v jiném jazyce než nizozemštině a ponechává univerzitám větší volnost při rozhodování o jazyku výuky i počtech přijímaných studentů. Změna je součástí širší strategie zaměřené na získávání a udržení mezinárodních talentů pro klíčová odvětví nizozemské ekonomiky. Definitivní podoba reformy však zatím není známa. Návrh prochází veřejnou konzultací a následně jej bude posuzovat Parlament, kde bude menšinová vláda potřebovat podporu opozice.

České vysoké školy přitom nemusí čekat na výsledek nizozemské debaty. Díky iniciativě Evropských univerzit, kterou Evropská komise podporuje od roku 2019 prostřednictvím programu Erasmus+, již dnes funguje robustní síť propojující české a nizozemské instituce. Tyto aliance studentům a akademikům umožňují využívat kurzy, letní školy, výzkumné stáže, společné studijní programy i vědecké projekty bez nutnosti dlouhodobého přesunu do Nizozemska.

Podle Evropské komise je do evropských univerzitních aliancí zapojeno 16 českých vysokých škol a nejméně sedm z nich je v alianci s nizozemskými partnery:

  • ČVUT v Praze a TU Eindhoven v alianci EuroTeQ,
  • Univerzita Palackého v Olomouci a Vrije Universiteit Amsterdam v alianci Aurora,
  • VŠB – Technická univerzita Ostrava a Amsterdam University of Applied Sciences v alianci U!REKA,
  • Slezská univerzita v Opavě a Hanze University of Applied Sciences Groningen v alianci STARS EU,
  • Mendelova univerzita v Brně a Fontys University of Applied Sciences v alianci HEROES,
  • Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Avans University of Applied Sciences v alianci PIONEER,
  • Česká zemědělská univerzita v Praze a Wageningen University & Research v alianci ELLS.

Tyto sítě mají význam daleko přesahující studentské výměny. Vytvářejí dlouhodobá partnerství mezi univerzitami, výzkumnými týmy a inovačními centry a umožňují českým institucím přístup ke špičkovému know-how, výzkumným infrastrukturám i mezinárodním projektům.

Nizozemská debata o zahraničních studentech tak neznamená uzavírání země před světem. Spíše představuje snahu najít rovnováhu mezi internacionalizací a kapacitními možnostmi vysokého školství. Pro Českou republiku přitom zůstává podstatné, že Nizozemsko nadále patří mezi nejdůležitější evropské partnery v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Pro české studenty a akademiky tak představuje nejen atraktivní studijní destinaci, ale především příležitost stát se součástí jednoho z nejvyspělejších výzkumných a inovačních ekosystémů v Evropě.

Johana Kubištová, stážistka

Arthur Polzer, obchodně-ekonomický diplomat

Zdroj: Kurzy.cz