Pitná voda vyrobená z podzemních vod v regionu byla oproti roku 2024 nižší o polovinu

Obyvatelé domácností Plzeňského kraje v roce 2025 denně spotřebovali v průměru více než 85 litrů vody. Vodou ze sítě veřejných vodovodů nebyla zásobena více než desetina populace regionu a jedná se tak o nejvyšší podíl mezi kraji. Druhé nejvyšší meziroční navýšení podílu čištěných odpadních vod bylo po Vysočině zaznamenáno právě v Plzeňském kraji.

V roce 2025 bylo v Plzeňském kraji zásobováno pitnou vodou z vodovodů 534 881 obyvatel. Přestože se tento počet meziročně zvýšil téměř o 6 tisíc, stále je náš region dlouhodobě nejhůře zásobený vodou z vodovodů oproti ostatním krajům v republice. P odíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou zde dosáhnul 87,5 % a pohybuje se pod hranicí průměru Česka o 8,1 procentních bodů. To v nemalé míře ovlivňuje reliéf krajiny, nízká hustota obyvatel a vzhledem k vysokému počtu malých obcí nemožnost koncentrovat dostatečné množství prostředků na investice do potřebné infrastruktury.

V roce 2025 se nacházelo celkem 504 vodohospodářských zařízení určených k úpravě vody na území Plzeňského regionu, což bylo o 9 více než v předchozím roce. Po Středočeském (553) a Jihočeském (532) kraji se jednalo o třetí nejvyšší počet úpraven vody s podílem 11,4 % na republikovém úhrnu. Bylo zde vyprodukováno 31,1 milionů m3 pitné vody celkem, přičemž podíl vody vyrobené z podzemní vody tvořil 36,1 %. Meziročně poklesla celková produkce pitné vody v sedmi krajích, největší pokles nastal právě v Plzeňském regionu, kde došlo ke snížení produkce o 27,6 %. Nejzásadněji to ovlivnila markantní redukce vody vyrobené z podzemní vody, kde došlo k poklesu oproti roku 2024 o polovinu.

V našem kraji bylo v roce 2025 vyfakturováno 25,4 milionů m3 pitné vody celkem, z toho připadlo 16,6 milionů m3 pitné vody na vrub domácnostem. Kromě Prahy vzrostla spotřeba pitné vody celkem mezi roky 2024 a 2025 ve všech ostatních krajích, v Plzeňském regionu bylo meziroční navýšení spotřeby nejnižší, a to o 18 tisíc m3, tj. o 0,1 %. Nejvyšší meziroční nárůst spotřebované pitné vody byl zaznamenán v Královéhradeckém kraji (o 680 tisíc m3, tj. o 2,8 %). V případě domácností byla situace odlišná, meziroční spotřeba pitné vody narostla ve všech regionech, přičemž nejvyšší nárůst byl evidován v Olomouckém kraji (o 1,2 milionů m3). V Plzeňském regionu vzrostla spotřeba pitné vody o 196 tisíc m3 a jednalo se o třetí nejnižší navýšení po kraji Karlovarském (o 145 tisíc m3) a Praze (o 188 tisíc m3).

Graf 1 Specifické množství vody fakturované domácnostem a podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů podle krajů
Graf: Specifické množství vody fakturované domácnostem a podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů podle krajů

Celková denní spotřeba pitné vody v Plzeňském kraji na jednoho obyvatele v roce 2025 mírně poklesla oproti předchozímu roku (o 1,0 l/os/den) na 130,3 litrů na osobu a den, tj. o 0,8 %. Kromě našeho regionu se meziročně snížila celková spotřeba vody na den domácnostem a ostatním odběratelům ještě v dalších třech regionech, v Ústeckém, Středočeském a Praze. Naopak tomu bylo u spotřeby vody domácností v našem regionu, která meziročně mírně narostla, a to o 0,3 l/os/den na 85,3 l/os/den. Krajská hodnota se pohybuje mírně pod průměrnou spotřebou v Česku (89,7 l/os/den) a mezi kraji byla šestá nejnižší. Nejvíce vody spotřebovaly domácnosti v Praze (106,8 l/os/den), naopak nejvíce šetřili vodou ve Zlínském kraji (81,0 l/os/den).

Tab. 1 Vodovody pro veřejnou potřebu podle krajů v roce 2025
Tabulka: Vodovody pro veřejnou potřebu podle krajů v roce 2025

Podíl obyvatel v kraji napojených na veřejnou kanalizaci představoval v roce 2025 celkem 89,3 %. Hodnota krajského podílu byla o 1,4 procentních bodů nižší než průměr Česka. Z tohoto počtu obyvatel v regionu je 92,8 % napojeno na čistírnu odpadních vod. Situace se v kraji postupně zlepšuje, podíl obyvatel, kteří jsou napojeni na čistírnu odpadních vod, meziročně vzrostl o 0,6 procentních bodů.

Množství vypouštěné odpadní vody v našem kraji meziročně mírně pokleslo (o 0,8 %) na hodnotu 31,9 milionů m3. Téměř na celém území Česka bylo v roce 2025 fakturováno méně než v roce předchozím za vypouštěné odpadní vody kromě regionu Ústeckého, Moravskoslezského a Jihomoravského, kde došlo k výraznému meziročnímu nárůstu, a to především v kraji Ústeckém (o 7,9 %). Podíl čištěných odpadních vod v roce 2025 představoval v Plzeňském kraji 95,3 % a meziročně došlo k navýšení o 0,8 procentního bodu, které bylo v republice druhé nejvyšší po Vysočině (o 1,8 p. b.). V roce 2025 bylo v Plzeňském regionu vybudováno 1 437 nových kanalizačních přípojek, což představovalo meziroční nárůst o 1,2 %, v rámci republiky se jednalo o sedmý nejvyšší. Nejvíce kanalizačních přípojek bylo uvedeno do provozu v kraji Jihomoravském, a to 16 264, což znamenalo nárůst o 5,7 % oproti roku 2024.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2025 provozováno 276 čističek odpadních vod (ČOV), tedy o 4 zařízení více než v roce 2024. V převážné míře se jednalo o mechanicko-biologické čistírny odpadních vod. Na území Středočeského kraje se nachází v rámci republiky nejvyšší počet ČOV, v roce 2025 to bylo 725 zařízení na čištění odpadních vod, což byla více než pětina ze všech ČOV v Česku. I přes nejvyšší meziroční nárůst čističek ve Středočeském kraji (o 21) jejich kapacita oproti roku 2024 poklesla o 86,2 tisíce m3/den, což znamenalo nejvyšší meziroční pokles výkonu čističek mezi regiony. Celková kapacita ČOV se v Plzeňském regionu v roce 2025 meziročně zvýšila o 0,4 % na hodnotu 183,9 tisíc m3/den. V roce 2025 došlo k meziročnímu navýšení celkové kapacity ČOV téměř ve všech krajích republiky kromě již zmíněného kraje Středočeského, dále pak Zlínského a Jihočeského. Nejvyšším výkonem disponují čistírny odpadních vod v Praze (901,1 tisíc m3/den), nejnižší kapacitu mají tato zařízení v Karlovarském kraji (121,0 tisíc m3/den).

Tab. 2 Kanalizace pro veřejnou potřebu podle krajů v roce 2025
Tabulka: Kanalizace pro veřejnou potřebu podle krajů v roce 2025

Poznámka:
Zdrojem dat o vodovodech a kanalizacích je nově od roku 2024 administrativní zdroj dat Ministerstva zemědělství. Data jsou sbírána podle jiné metodiky, než tomu bylo ve statistickém šetření (výkaz VH8b-01). Kvůli metodickým rozdílům nejsou údaje za roky 2024 a 2025 navzájem srovnatelné s předchozími roky.

Kontakt:
Ing. Lenka Hamouzová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
E: lenka.hamouzova@csu.gov.cz

Zdroj: Kurzy.cz