Představa A. Schillerové o budoucích rozpočtových deficitech – sledujme FSP

Ti fanoušci Evropské unie, kteří se obávají, že ministryně
financí chystá do dalších let výrazné rozpočtové schodky,
možná cítí aspoň mírné zadostiučinění: unijní fiskální
pravidla totiž nutí českou vládu, aby předložila ke
schválení Evropské komisi (a v případě úspěchu pak
ještě Evropské radě) už teď svou představu o vývoji
českých veřejných financí na další čtyři roky.
Tato představa, coby jádro dokumentu zvaného Fiskálněstrukturální plán (FSP), bude schválena jen v případě, že
obsahuje dostatečně vysoká salda sektoru veřejných
institucí (SVI, tj. centrální vlády, samospráv a zdravotních
pojišťoven) pro nejbližší čtyři roky (v tuto chvíli tedy 2027–
2030). Jak se pozná, že v Plánu navržená salda budou
dostatečně vysoká? Jsou to ta, která české veřejné
rozpočty dovedou –třeba i za cenu různých politicky
bolestivých úsporných opatření – na takovou úroveň, že
během následující dekády (tj. 2031–2040) salda
neklesnou pod hranici -3 % HDP, přičemž se
předpokládá, že v oné následující dekádě už české vlády
nebudou provádět žádná aktivní opatření; jedinou ve
výpočtu zohledněnou reálnou změnou bude zhoršování
výdajů v důsledku stárnutí populace.

Svůj FSP si nechala Bruselem schválit už Fialova vláda
v roce 2024. Obsahoval vyhlídku drsného šetření tak,
aby v posledním roce plánu, tedy v roce 2028, bylo
dosaženo salda -0,5 % HDP (a tedy tzv. primárního
strukturálního salda, což je základní ukazatel FSP, na
požadované úrovni +0,4 % HDP). Jakýkoliv hlubší deficit než 0,5 % HDP by dle tehdejších propočtů znamenal, že
na konci další dekády (tedy v roce 2038) by bez dalších
úsporných opatření a po zahrnutí demografických efektů
saldo skončilo pod no-go hranicí -3 % HDP.

Ministryně financí Schillerová označuje dva roky starý
stanjurovský plán stlačení deficitu do roku 2028 na
pouhých 0,5 % HDP za nesmyslný, nerealistický a
podobně. A v kontextu programového prohlášení nynější
vlády má ministryně pravdu: souhrn slibů, které
prohlášení obsahuje, nemá s drsným šetřením nic
společného, takže redukci deficitu na 0,5 % HDP
vylučuje. (Výrazy jako „nesmyslný, nerealistický“ je tedy
třeba číst spíš jako „politicky příliš bolestivý“.)

FSP, který teď ministerstvo financí chystá, navrhuje
v nejbližších letech daleko větší deficity: například pro
rok 2027 činí rozdíl oproti dva roky starému FSP téměř
dva procentní body), nicméně od roku 2028 předvídá
prudký obrat směrem ke snižování deficitů tak, že v roce
2030 by se jejich úroveň měla dostat zpátky do blízkosti
dráhy zvažované už ve FSP z roku 2024.



Pokud by byla velká šance, že se tento manévr aspoň
zhruba povede, byl by nový FSP asi vcelku přijatelný.
Onen prudký obrat od růstu deficitů k jejich redukci, který
by měl nastat za dva roky, ovšem – opět v kontextu
vládního programu – nepříjemně připomíná nepříliš
věrohodné sliby alkoholiků „dnes a zítra se ještě pořádně
opiju, ale svatosvatě slibuju, že od pozítřka začnu objem
vypitého alkoholu rychle snižovat“.

Doposud zněla vládní mantra tak, že velké deficity letos
a příští rok povedou následně k výraznému zrychlení
ekonomického růstu. Podle prozatím dostupných kusých
informací ale chystaný plán s tímhle efektem moc
nepočítá: údajně předpokládá růst HDP kolem 2,5 %, což
je standard, který je k vidění i mnoha privátních
prognózách včetně té z dílny našeho týmu. Podíl
nekrytých výdajů v čitateli a síly ekonomiky ve
jmenovateli by tedy podle plánu měl začít od roku 2028
klesat hlavně díky zpomalení růstu čitatele a méně díky
zrychlení růstu jmenovatele.

Plán údajně zmíní digitalizaci (tedy zřejmě úspory ve
fungování úřadů) a boj s šedou ekonomikou (tedy
navýšení daňových příjmů bez zvyšování daňových
sazeb). Pokud nepřinese na téma zdrojů razantního
snižování deficitů víc detailů, a to věrohodných, bude –
slovy samotné ministryně Schillerové – podobně
nesmyslný a nerealistický, jako byl plán Fialovy vlády.
Hlavní rozdíl bude jen v tom, že nový plán povede
k většímu dluhu.

Michal Skořepa

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

Zdroj: Kurzy.cz