Společné jmění manželů: co patří jen vám a co je společné?
Druhy manželských majetkových režimů
Pokud jde o majetek manželů, občanský zákoník rozlišuje tři základní režimy. První z nich je zákonný majetkový režim. Ten se vztahuje na manžele, kteří neuzavřeli tzv. předmanželskou smlouvu a automaticky u nich ze zákona vzniká SJM. Druhý z nich je režim založený rozhodnutím soudu. Ten není v praxi až tak častý a vzniká v důsledku soudního rozhodnutí na návrh některého z manželů, pokud pro to existuje vážný důvod (např. jeden z manželů se účastní vysoce rizikového podnikání, je rozhazovačný, závislý na hazardu apod.). Třetí majetkový režim je režim smluvený, který vzniká na základě uzavření tzv. předmanželské smlouvy. V tomto článku se zaměříme primárně na režim zákonný a vysvětlíme si jeho charakteristické prvky.
Co v zákonném režimu patří oběma?
SJM vzniká automaticky uzavřením sňatku a zahrnuje vše, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Platí to pro příjmy ze zaměstnání i z podnikání, pro věci zakoupené po svatbě (např. vozidla či nemovitosti), pro úspory na účtu i pro věci každodenní potřeby pořízené během manželského soužití. Přitom (až na několik výjimek) nezáleží na tom, zda danou věc koupil manžel nebo manželka a zda ji zaplatil z vlastního účtu nebo ze společného. Pokud k nabytí majetku došlo za trvání manželství a nejde o některou ze zákonných výjimek, stává se automaticky součástí SJM. To se týká i podílu manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud jej manžel nabyl v průběhu trvání manželství. Zmíněné pravidlo se neuplatní jen za předpokladu, že jeden z manželů takový podíl získá způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví – např. jej zakoupí z peněz náležejících do jeho výlučného vlastnictví.
Je důležité si uvědomit, že do SJM nespadají jen věci nabyté za trvání manželství (tj. aktiva), ale i dluhy převzaté za trvání manželství (tj. pasiva). Výjimku představují pouze takové dluhy, které (a) se týkají majetku náležejícího výhradně jednomu z manželů, nebo (b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Pokud si tedy např. jeden z manželů bez souhlasu toho druhého vezme vysoký úvěr na spekulativní investici, nemusí to automaticky znamenat, že bude možné se při jeho vymáhání uspokojit z majetku náležejícího do SJM. Zákon zde nabízí určitou míru ochrany manžela, který o závazcích přesahujících běžné rodinné potřeby buď nevěděl, nebo s nimi nesouhlasil.
Co naopak zůstává ve výlučném vlastnictví?
Vznik SJM v důsledku uzavření manželství ještě neznamená, že vše, co jeden z manželů vlastní, se automaticky stává společným majetkem obou manželů. Jedním z mantinelů oddělujících SJM a výlučné vlastnictví je okamžik uzavření manželství. Až po něm totiž lze cokoliv nabývat do SJM. Majetek nabytý jedním z manželů před uzavřením manželství tak nadále zůstává ve výlučném vlastnictví dotyčného manžela – ať už je to byt, auto nebo peníze na účtu.
Dalším mantinelem jsou zákonem stanovené výjimky, které určitý majetek nabytý za trvání manželství ze SJM explicitně vylučují. Patří sem např. věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů (např. obuv a oblečení, zdravotní či hygienické pomůcky nebo sportovní vybavení), dále věci získané darem či dědictvím nebo věci nabyté jedním z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. Pokud vám tedy například rodiče darují „do začátků“ byt nebo vám po babičce připadne podíl na její chatě, bude taková nemovitost výhradně vaším výlučným vlastnictvím. Pokud takovou nemovitost následně prodáte a za získané peníze si koupíte auto, i to bude jen vaše a nestane se součástí SJM, jelikož půjde o právní jednání vztahující se k vašemu výlučnému vlastnictví.
Předmanželská smlouva
V každém případě je třeba si být vědom toho, že zákonný režim, z něhož SJM vzniká, není neměnný. Občanský zákoník umožňuje rozsah SJM rozšířit, zúžit, nebo i zcela vyloučit — a to jak před uzavřením manželství, tak i v jeho průběhu. Nástroj, který se k podobným změnám běžně využívá, je tzv. předmanželská smlouva. Ta vyžaduje formu notářského zápisu (veřejné listiny) a jejím prostřednictvím se majetkový režim dá upravit dle individuálních potřeb obou manželů.
Zúžení SJM se hodí například v případě, kdy jeden z manželů podniká a nechce, aby rizika spjatá s podnikáním ohrožovala rodinný majetek nebo kdy jeden z partnerů má před uzavřením sňatku podstatně větší majetek než ten druhý a chce si jej ochránit. Naopak rozšíření SJM může být žádoucí v situacích, kdy jeden z manželů do manželství vnáší „rodinnou“ nemovitost, kterou chce mít s partnerem ve společné péči i ve společném vlastnictví.
Závěrem
Ať už se rozhodnete pro jakékoli uspořádání, klíčové je jednat včas (ideálně ještě před uzavřením sňatku) a nespoléhat na to, že se „věci nějak vyřeší“. Manželské majetkové právo není téma jen pro bohaté nebo pro ty, kteří se rozvádějí. Je to základ zdravého majetkového uspořádání každé fungující rodiny. Krátká a věcná konzultace před svatbou s notářem či advokátem totiž může ušetřit roky soudních sporů a s nimi spojeného stresu, což rozhodně stojí za to.
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek
Advokátní kancelář Matzner & Vítek se sídlem v Praze byla založena v roce 2024 spojením advokátní kanceláře Matzner Legal JUDr. Jiřího Matznera, Ph.D., LL.M. a advokátního týmu JUDr. Jindřicha Vítka, Ph.D. Tým 40 odborníků se specializuje především na poskytování komplexních služeb v oblasti práva v IT, trestního práva, autorského práva, fúzí a akvizic, veřejných zakázek a práva ve stavebnictví a logistice. Dále se věnuje také právu realit, právnímu poradenství start-upům a dalším právním oblastem.
Více informaci na: www.matznervitek.legal
Zdroj: Kurzy.cz