Zdražování PHM již zasahuje polovinu českých domácností, přičemž postoje k vládním krokům se liší
Zdražování pohonných hmot se podle průzkumu STEM z druhé poloviny dubna zatím dotklo přibližně poloviny české společnosti, přičemž dvě pětiny uvádí nutnost úspor a desetina již čelí výrazným finančním obtížím. Dopady růstu cen pohonných hmot jsou výrazně nerovnoměrné. Zatímco u dobře materiálně zajištěných domácností se zdražování často zatím neprojevilo (74 %), u špatně zajištěných se již významná část potýká se značnými obtížemi (28 %). Intenzita dopadů se liší i podle typu využívaného vozidla, přičemž více zasaženy jsou domácnosti s dieselovými vozy (66 %), což odráží silnější růst cen nafty. V reakci na zdražování lidé nejčastěji vyhledávají levnější čerpací stanice, omezují jízdy autem a šetří i v dalších oblastech spotřeby. Postoje veřejnosti k vládním opatřením nejsou jednotné, třetina je považuje spíše za neúčinná, přibližně čtvrtina je hodnotí pozitivně a část veřejnosti jejich dopad nedokáže posoudit (29 %). Výrazně častěji vládní opatření hodnotí pozitivně uživatelé vozů s dieselovým pohonem. Veřejnost očekává pokračující růst cen zboží a služeb, přičemž více než polovina mírný růst a téměř třetina výrazný růst.
Polovina domácností pociťuje dopady zdražování pohonných hmot, přičemž desetina má značné obtíže Necelé poloviny společnosti (48 %) se zdražování pohonných hmot zatím nijak nedotýká. Ovšem dvě pětiny (41 %) se již musely uskrovnit a desetina (11 %) se potýká se značnými či velkými obtížemi. Dle očekávání souvisí pociťovaná úroveň dopadů zdražování nafty a benzínu do značné míry s materiálním zajištěním domácností. U dobře materiálně zajištěných se zdražování pohonných hmot zatím nedotklo až tří čtvrtin (74 %) a necelá čtvrtina (22 %) se musela uskrovnit. Naopak mezi špatně materiálně zajištěnými domácnostmi se uskrovnit musely již dvě pětiny z nich (39 %) a téměř tři desetiny (28 %) dokonce deklarují, že se potýkají se značnými či velkými obtížemi. Dosud rapidně rostly hlavně ceny ropných produktů, přičemž zdražování se výrazněji dotklo nafty nežli benzínu. Lze tak přirozeně sledovat odlišný dopad na finanční situaci dle toho, jestli a jaký vůz domácnosti využívají. Mezi domácnostmi, které uvedly, že ve své domácnosti nevyužívají žádný vůz nebo vůz na jiný pohon, se zdražování pohonných hmot dotklo třetiny (34 %), u domácností s benzínovými vozy více než poloviny (55 %). Uživatelů dieselových vozidel se zdražení pohonných hmot dotklo nejvýrazněji, a to až dvou třetin z nich (66 %).
„Ovšem je potřeba brát v úvahu, že dotazování k této problematice proběhlo koncem dubna 2026, kdy se situace kolem růstu cen pohonných hmot nacházela v počáteční, dynamické fázi a její dopady se tak nemusely do finanční situace domácností zatím plně promítnout,“ upozorňuje analytik STEM Martin Kratochvíl.
Pro kontext uvádíme ilustraci vývoje cen benzínu a nafty v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Zatímco počáteční vývoj vedl k razantnímu růstu cen nafty, následná vládní opatření přispěla k částečnému zmírnění tohoto rozdílu a ke sblížení cen obou typů pohonných hmot. Tento vývoj může zároveň vysvětlovat, proč uživatelé dieselových vozů hodnotí vládní opatření častěji pozitivněji než uživatelé benzínových automobilů.
Veřejnost se neshodne na hodnocení vládních opatření pro řešení růstu cen pohonných hmot
Situace kolem vývoje cen pohonných hmot je od vypuknutí konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem velmi proměnlivá a obtížně předvídatelná. Tato nejistota se promítá také do postojů veřejnosti k roli vládních opatření při řešení této vzniklé situace. Zopakujme, že následující hodnocení jsou z druhé poloviny dubna.
Téměř tři desetiny společnosti (29 %) se v situaci nedokážou zorientovat a neumějí posoudit dopady přijatých vládních opatření. Nejčastěji tento postoj zastávají osoby, které nevyužívají vůz na benzín ani naftu (44 %).
Necelá třetina veřejnosti (31 %) se zároveň domnívá, že vládní opatření nemají na vývoj cen pohonných hmot výraznější vliv. Tento názor je nejsilněji zastoupen mezi uživateli benzínových vozů, kde jej sdílí téměř dvě pětiny osob (37 %).
Mezi zbývající částí společnosti převažují osoby, které vnímají vládní opatření spíše pozitivně (27 %), nad těmi, kteří je hodnotí negativně (14 %). Pozitivní efekt častěji vnímají uživatelé dieselových vozů (37 %), což může silně souviset s tím, že dosavadní vládní opatření byla více zaměřena na zmírnění růstu cen nafty než benzínu. Naopak názor, že opatření vlády situaci pouze zhoršují, zastávají častěji dobře materiálně zajištěné osoby (18 %).
Veřejnost prakticky shodně napříč skupinami očekává, že v příštím půlroce porostou ceny zboží a služeb
Více než polovina společnosti (54 %) očekává, že v příštím půlroce se budou ceny zboží a služeb mírně zvyšovat. Téměř třetina (31 %) pak očekává výrazný růst cen. Pouze minorita společnosti předpokládá, že ceny zůstanou stejné (8 %) či dokonce budou klesat (2 %).
Veřejnost se napříč různě materiálně zajištěnými skupinami shodne, že ceny porostou, rozdíl lze sledovat jen v očekávané intenzitě růstu cen. Mezi materiálně hůře zajištěnými častěji převažuje přesvědčení, že ceny porostou výrazně, k čemuž se přiklání téměř polovina z nich (46 %). Naopak mezi dobře a průměrně materiálně zajištěnými převládá očekávání spíše mírného růstu cen, které zastává nadpoloviční většina.
Ani z hlediska typu využívaného vozidla se neobjevují výrazné rozdíly v očekávání budoucího růstu cen pohonných hmot. Napříč jednotlivými skupinami převažuje názor, že ceny porostou spíše mírně. Ovšem domácnosti bez vozidla nebo využívající jiný typ pohonu však o něco častěji předpokládají výraznější růst cen (36 %).
Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. – 30. dubna 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 315 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI).
STEM založil v roce 1990 Jan Hartl. Organizace vyrostla z úsilí několika nadšenců, kteří vytvořili první polistopadovou tazatelskou síť pro průběžné sledování postojů československé společnosti. První výzkum názorů obyvatel STEM realizoval už v březnu roku 1990.
STEM se zaměřuje se na rozmanitou paletu kvantitativního i kvalitativního sociologického výzkumu, přípravu datových podkladů a sekundárních analýz různých zdrojů, poradenství založené na datech a vytváření komunikačních strategií. Jsme členem sdružení SIMAR a hlásíme se k jeho standardům.
Více informací na: www.stem.cz
Zdroj: Kurzy.cz