Fixujte, dokud je čas. Zdražení energií od innogy je varováním i pro domácnosti se smlouvou na dobu neurčitou

Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.

Innogy na základě včerejšího oznámení zdraží od ledna 2027 elektřinu zákazníkům bez fixace o 150 korun za megawatthodinu bez DPH, tedy o 181,50 koruny včetně daně. Plyn zdraží o 334 korun za megawatthodinu včetně DPH. Na první pohled nemusí jít o dramatické částky. Pro domácnosti vytápějící plynem však může být jejich dopad citelný. Rodina se spotřebou 20 megawatthodin plynu ročně zaplatí o 6680 korun více. Při spotřebě 12 megawatthodin půjde přibližně o čtyři tisíce korun. Naproti tomu domácnost se spotřebou tří megawatthodin elektřiny ročně si připlatí zhruba 545 korun.

Nejdůležitější na nynějším oznámení innogy ovšem není samotná výše zdražení, nýbrž jeho načasování a širší význam. Ukazuje totiž, že dodavatelé již nemusí mít tak výrazný prostor pro další snižování cen, jaký měli v předchozím období. Někteří naopak začínají své ceníky zvyšovat. To může být předzvěstí méně příznivého cenového prostředí, zejména pro zákazníky, kteří spoléhají na to, že energie budou automaticky dále zlevňovat.

Zákazníci se smlouvou na dobu neurčitou by si přitom neměli plést dobu trvání smlouvy s dobou, po kterou mají zaručenou cenu. Smlouva na dobu neurčitou není cenovou pojistkou. Dodavatel může při splnění zákonných podmínek cenu změnit, zatímco zákazník, který si sjedná vhodnou fixaci, získává jistotu neměnné obchodní ceny po sjednané období.

To ovšem neznamená, že by domácnosti měly bez rozmyslu přijmout první nabídku fixace od svého současného dodavatele. Naopak. Rozdíly mezi jednotlivými nabídkami mohou být značné. Zejména u plynu může vhodná změna produktu nebo dodavatele zajistit úsporu několika tisíc korun ročně. Smysl proto dává porovnat nabídky více společností a především jejich skutečné konečné ceny, včetně stálých měsíčních plateb a dalších smluvních podmínek.

Pro řadu domácností může být nyní rozumným kompromisem fixace na jeden až dva roky. Poskytuje ochranu před případným dalším zdražováním, aniž by zákazníka nutně zavazovala na příliš dlouhé období. Delší fixace může být výhodná, pokud nabízí výrazně nižší cenu, zároveň však omezuje možnost využít případného budoucího zlevnění. Fixace není sázkou na jistý růst cen, nýbrž především nástrojem omezení rizika.

Samotné zdražení innogy ještě neznamená návrat energetické krize. Dotkne se pouze menší části z jejích přibližně 1,7 milionu odběratelů, neboť většina má ceny fixované. Rovněž nelze tvrdit, že zdražení jedné společnosti automaticky povede ke zvýšení cen na celém trhu. Energetické společnosti nakupují elektřinu a plyn s předstihem a jejich koncové ceny závisejí také na dřívějších nákupech, zajištění cenových rizik a obchodních strategiích.

Proto však není vhodné čekat až na okamžik, kdy zdražení oznámí i další dodavatelé. V takové situaci již mohou být nynější výhodné nabídky fixací minulostí.

Z makroekonomického hlediska zůstane přímý dopad zdražení innogy na inflaci zanedbatelný. Pokud by se však cenové tlaky rozšířily napříč trhem, mohly by v roce 2027 prodražit provoz domácností i podniků a přispět k vyšší spotřebitelské inflaci.

Závěr pro české domácnosti je tedy následující: fixujte, dokud je čas, pokud najdete cenově výhodnou nabídku. I smlouvu na dobu neurčitou lze zpravidla nahradit smlouvou s fixovanou cenou. Kdo si dnes vhodně zajistí cenu energií, může se vyhnout dalšímu zdražování. Kdo bude pouze pasivně čekat, riskuje, že později bude za stejnou elektřinu či plyn platit podstatně více.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informací na: www.trinitybank.cz

Zdroj: Kurzy.cz