Podpora v nezaměstnanosti má od ledna klesnout. Koalice se na změně zatím neshodla

Nejistota kolem podpory může přimět uchazeče, aby vzali první nabídku nebo odložili změnu práce, říká Michal Španěl z JenPráce.cz

Sněmovní výbor pro sociální politiku ve středu 11. listopadu nedoporučil schválit vládní novelu zákoníku práce, která od ledna počítá se snížením podpory v nezaměstnanosti. Poslankyně jedné z koaličních stran se při hlasování zdržely právě kvůli navrhovanému snížení podpory. Návrhem se bude dál zabývat Sněmovna ve druhém čtení.

Novela zároveň mění definici závislé práce, podle níž se posuzuje, zda člověk podniká samostatně, nebo ve skutečnosti pracuje jako zaměstnanec. Nově by se posuzovalo mimo jiné to, zda člověk pracuje v pracovní době, a všechny zákonné znaky by musely být splněny současně. Odbory varují, že změna může firmám usnadnit využívání švarcsystému. Ministr práce a sociálních věcí říká, že švarcsystém by zůstal nelegální a že podmínka pracovní doby může být splněna i tehdy, když si ji člověk rozvrhuje sám.

Komentář Michala Španěla z JenPráce.cz

Středeční hlasování sociálního výboru je pro mě především signál, že pravidla, podle kterých budou lidé od ledna dostávat podporu v nezaměstnanosti, jsou dnes stejně nejistá jako předpověď počasí na silvestra. Výbor novelu zákoníku práce nedoporučil, protože koalici chyběly hlasy, a návrh tak míří do druhého čtení bez jasné většiny. Stanovisko výboru plénum nezavazuje. Do ledna ale zbývá sedm týdnů a návrh ještě musí projít Sněmovnou, Senátem a zamířit k prezidentovi. Každý týden sporu je týden, kdy lidé, firmy i úřady práce nevědí, s čím mají počítat.

Podle vládního návrhu by podpora v prvních dvou měsících klesla z 80 na 65 procent předchozího průměrného čistého výdělku. Zároveň by se snížil její strop z 80 na 60 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. Při přepočtu podle stejné průměrné mzdy, z níž vychází letošní maximum 38 537 korun, by strop činil 28 903 korun. Pro člověka, který by dosáhl na maximální podporu, je to rozdíl skoro deset tisíc korun měsíčně. Taková částka může v rodinném rozpočtu rozhodnout o tom, zda si člověk může dovolit hledat práci déle, nebo vezme první nabídku. Ministerstvo práce přitom počítá s úsporou zhruba 4,5 miliardy korun ročně.

Z pohledu trhu práce je nejhorší právě ta nejistota. Úřad práce ČR evidoval ke konci října 370 226 uchazečů a podporu z nich pobíralo 98 295 lidí. Každý měsíc se do evidence nově hlásí desítky tisíc lidí, v říjnu jich bylo 53 730. Kdo bude žádat o podporu až v lednu, dnes neví, podle jakých pravidel se mu vypočítá. Podle vládního návrhu by se řízení zahájená před účinností novely dokončila podle dosavadních pravidel. Výsledek projednávání je důležitý i pro zaměstnavatele, kteří plánují propouštění, nebo pro zaměstnance, kteří zvažují dobrovolnou změnu místa.

Nemalou výzvou je to i pro samotný Úřad práce. Ten musí nová pravidla promítnout do systémů, metodik a poradenství, a to v době, kdy ještě dobíhá náročný přepočet superdávky. Pokud by legislativní proces skončil až v polovině prosince a novela měla platit od ledna, na dokončení příprav by zbylo jen několik týdnů. Pokud by se účinnost posunula, podpora by se mezitím dál vyplácela podle současných pravidel a plánované úspory by se odložily.

Nejistota se přitom týká i toho, jak dlouho budou lidé vyšší podporu pobírat. Uchazečům nad 52 let by se podle původního vládního návrhu zkrátila doba pobírání nejvyšší i prostřední sazby, v obou případech ze tří měsíců na dva. U lidí, kterým se podpora stanovuje z průměrné mzdy v národním hospodářství, by sazba v prvních dvou měsících klesla ze 40 na 30 procent této průměrné mzdy. Týká se to například některých rodičů po rodičovské. Kompromis by měl zmírnit dopady na lidi nad 52 let, uchazeče při rekvalifikaci a rodiče po rodičovské. Přesné znění má předložit ministr jako pozměňovací návrh a jedna z vládních stran zatím změnu nepodpořila.

Nejistota má pro trh práce konkrétní důsledky. Někdo raději zůstane na místě, které mu nevyhovuje, jiný přijme první nabídku ze strachu, že od ledna dostane méně. Dobrovolné změny zaměstnání přitom pomáhají růstu mezd a produktivity, zvlášť když lidé najdou práci, která lépe odpovídá jejich schopnostem.

Koalice by měla co nejdřív říct, s jakou podobou podpory do druhého čtení půjde. Pokud se včas neshodne, měla by zvážit odklad účinnosti této části zákona. Několik měsíců navíc by podle mě bylo pro rozpočet zvládnutelných a lidé i úřady by dostali čas se připravit. Lidem, kteří uvažují o změně zaměstnání, bych doporučil sledovat konečnou podobu zákona a rozhodovat se podle konkrétních pracovních nabídek. Úřad práce v říjnu evidoval přes 106 tisíc volných míst.

Pracovní portál JenPráce.cz patří mezi největší pracovní portály v České republice a funguje od roku 2013. Stojí za ním společnost Coweo Technologies a investiční skupina Pale Fire Capital. Jeho cílem je pomáhat lidem najít lepší práci a firmám poskytovat výhodné a kvalitní služby, které jim ulehčí proces obsazování pracovních pozic a zároveň jim pomohou se rozrůstat.

JenPráce.cz má k dispozici širokou škálu statistik, počínaje rozvrstvením nabídek v jednotlivých krajích, přes četnost nabízených benefitů až například po požadované vzdělání.

Více informaci na: www.jenprace.cz

Zdroj: Kurzy.cz