Vítězství demokratů dolar oslabilo, silná ekonomická data ho ale vrátila zpět (Komentář)

Celková inflace v eurozóně v říjnu vzrostla z 3,8 % na
4,0 % y/y, zatímco jádrová inflace zůstala beze změny na 2,5 %. Hlavním
důvodem dalšího zrychlení byl opět vývoj cen energií, jejichž meziroční růst v
souhrnu dosáhl 20,8 %, tentokrát zejména kvůli zdražení elektřiny a plynu,
zatímco ceny pohonných hmot meziměsíčně klesly. Mírně zrychlil také meziroční
růst cen potravin na 1,6 %, což může naznačovat, že se do spotřebitelských cen
podobně jako v ČR začínají promítat nedávné vlny veder a vyšší náklady na
energie. Inflace zboží i služeb se zvýšila o 0,1 pb na 1,2 %, respektive 3,3 %.
Zatím nejsou patrné jednoznačné známky sekundárních dopadů energetického šoku
do jádrové inflace, jejich přenos prostřednictvím dodavatelských řetězců však
obvykle přichází se zpožděním. Pravděpodobnost přenosu do ostatních cen v
ekonomice navíc zvyšují přetrvávající vysoké ceny energií na velkoobchodních
trzích a pokračující odolnost evropské ekonomiky. Očekáváme, že celková
meziroční inflace v eurozóně bude nadále růst až na 4,4 % v lednu, poté by však
měla začít postupně klesat k 2,4 % na konci roku 2027. Jádrová inflace by měla
vzrůst přibližně na 2,7-2,8 % a poblíž této úrovně setrvat po většinu roku
2027.

Americký trh práce zůstává silný, a to i přes zvýšenou
nejistotu a rostoucí inflaci. Počet pracovních míst mimo zemědělství v
říjnu vzrostl o 165 tisíc, čímž překonal všechny odhady a konsensus ve výši 70
tisíc. Nárůst zaměstnanosti byl přitom relativně plošný, když zahrnoval odvětví
tržních a profesních služeb, zdravotnictví, stejně tak i zpracovatelský
průmysl. Údaje za srpen a září byly navíc revidovány směrem nahoru v souhrnu o
84 tisíc, což je jasný signál, že se trend po dočasném zpomalení z poloviny roku
nyní obrátil. Míra nezaměstnanosti klesla ze 4,2 % na 4,1 %, zatímco trh
očekával její stagnaci. Pozitivně oproti konsensu překvapila také dynamika
průměrných hodinových výdělků, které v říjnu vzrostly meziměsíčně o 0,4 % a
meziročně o 3,1 %. Odolnost celkové americké ekonomiky potom potvrdily říjnové
ISM indexy z průmyslu (55,5 b.) i služeb (54,5 b.).

Výsledek amerických voleb nejprve posunul dolar ke
slabším úrovním, poté však došlo k posílení, a to i vlivem silných dat z
tamního trhu práce. Rozhodné vítezství demokratů ve volbách do Kongresu
totiž ztíží situaci prezidentu Trumpovi v prosazování jeho kontroverzních
politik, které působí na vyšší zadlužení a tím zároveň i na výraznější inflaci.
To ve výsledku ubralo z dosavadního vzestupného tlaku na dolarové sazby a zprvu
vedlo k oslabení dolaru. Tímto směrem působil také částečný ústup rizikové
averze na trzích, který odrážel rovněž vývoj ceny surové ropy. Zatímco ta na
začátku týdne ještě přesahovala hranici 110 dolarů za barel, v jeho průběhu
klesla o výrazných 17 %, když se dnes obchodovala poblíž 97 dolarů za barel.
Naproti tomu ale přetrvávající odolnost americké ekonomiky a silný trh práce v
USA bude nadále držet Fed v pozoru a dolar tak nakonec v závěru týdne korigoval
předchozí ztráty a uzavírá týden téměř beze změny s kurzem poblíž 1,115
USD/EUR.