Zeman nebo Drahoš? A není to nakonec jedno?

Nebývalá vlna odporu se zvedla proti znovuzvolení současného prezidenta ČR. Přesto je (ne)chtěný Miloš alias objímač stromů alias důchodce z Vysočiny zpět.

Hádky zda nebo Drahoš skončily

„Ty volíš Zemana? Ses zbláznil, ne?“ nebo „proč volíš toho opilce?“ nebo o něco smířlivější „ten stárnoucí nemocný muž už ať je pryč“. Ale také „proč volíš akademika, který zve migranty“ nebo „to nevidíš, že na to nemá“ nebo „jen se opakuje, že něco neví“. Pamatujete? Před pár dny skončila přímá volba prezidenta a národ byl jako na trní. V hospodách to vřelo, štamgasti se hádali, v rodinách nebývalé pře o to, zda je správné volit toho či ono. Už je to za námi a popravdě, ani to moc nebolelo. Už je to pryč.

Drahoš důstojným soupeřem

foto: lidovky.cz

Když pominu kandidáty, kteří jednoznačně pohořeli na tom, že je běžný člověk nezná, a byli jen komparzem, jedině snad akademik Jiří Drahoš nebo hudebník Michal Horáček měli před sebou možnost zamíchat pořadím. Zatímco Horáček neuspěl, Drahoš byl naopak velmi důstojným soupeřem. Přesto si národ změnu nepřál a nepomohla ani vysoká volební účast téměř 67%. Proč Miloš vyhrál?

Proč vyhrál Zeman?

Zastávám názor, že Zeman je prostě lidštější a normálnímu Čechu bližší. Češi pijí a ne zrovna málo a prezident se několikrát ukázal s „chřipkou“. Má svoji vlastní hlavu a obklopuje se lidmi, kteří jsou mírně řečeno problematičtí. Nejedlý a jeho ruská lobby. Kancléř Mynář, který si frajersky žádá o bezpečnostní prověrku, kterou nemusí mít a nedostane ji. Mluvčí Ovčáček, který se stal nechtěným hrdinou kabaretu zlínského divadla. No a co? Zeman se nenechal zatáhnout do předvolební tlachárny a spolehl se na svoji několikaroční kampaň, kterou coby prezident vedl prakticky neustále a pak třeba i tím, že byl pravidelným hostem na TV Barrandov. Pro druhé kolo naopak do debat vstoupil, nebál se sólo debat, přežil poněkud estrádní duel na TV Prima a nakonec dokonale využil duelu na veřejnoprávní ČT.

Kdo se bude dnes ohlídat, že Zeman oproti Drahošovi dvakrát často nemluvil pravdu nebo mlžil. Na to se historie ptát nebude. (jku)